městys Doubravník

Kukačka, zmizelá orchidej Doubravnicka

Je to tak, rodové jméno vstavač bylo v názvu příspěvku opomenuto. Proč? Protože moderní botanika při vyšetření určitých velkých molekul v kukačce zjistila, že má vývojově blíže k rudohlávku (rod Anacamptis), než k rodině vstavačů (rod Orchis). Počkejme si, jak se botaničtí novátoři vypořádají s uši trhajícím označením "rudohlávek kukačka" (Anacamptis morio).

Zatím je ještě používání názvu vstavač kukačka (Orchis morio) tolerováno, přičemž slovo Orchis pochází z řečtiny a má původ v tvarové podobnosti hlíz s varlaty (viz. obr. 3). Český rodový název vstavač šel o něco dále. Je spojen s pověrou, s domnělými afrodiziakálními účinky hlíz, které měly opodstatnění právě v pouhé podobnosti hlíz se samčími pohlavními žlázami. Latinské druhové jméno morio - šašek je inspirováno tvarem květní přilby, připomínající dobovou šaškovskou čepici. České označení kukačka je spojováno s obdobím, kdy kvete - "v době volání kukačky". Klidně by ale mohla být pojmenována podle toho, že žije na tak chudých stanovištích, že se musí podobně jako kukačka nechat "živit od jiných", od přátelských půdních hub.

Rostlinná kukačka nemá snadný život. Žláznatá podobnost hlíz vedla v minulosti k barbarskému vyrývání hlíz na přípravu afrodiziaka, nápoje jménem salep, k domnělému vylepšení mužské potence. A pak přišel nešťastný dusík unikající z průmyslového hnojení a úbytek lukaření. Výsledek? Dříve jedna z nejhojnějších orchidejí zmizela téměř ze 70% původních lokalit. Podobně jako u nás v Doubravníku. Málokoho proto udiví, že je uvedena v Červeném seznamu jako kriticky ohrožený druh naší květeny a že také podléhá mezinárodní ochraně úmluvou CITES. Více informací o této nádherné orchideji lze lehce najít na internetu. Co ale lze na internetu nalézt jen stěží, jsou informace o životním cyklu kukačky. Růstovou zvláštnost si patrně "přinesla" až z dalekých jižních krajů kolem Středozemního moře. Jako jediná domácí orchidej je totiž schopna růst na podzim a na začátku zimy a ukončovat vegetaci na přelomu jara a léta.

Obr. 1 Jako první, na přelomu ledna a února vykvétá na jihu Španělska v Andalusii tento tořič, orchidej s obdobným životním cyklem jako naše kukačka (foceno blízko Málagy v opuštěném olivovníkovém sadu)

Obr. 2 Až na zvětšeném květu odhalíme rafinovanost šálivého květu tořiče (Ophrys fusca) z předcházejícího obrázku předstírajícího ochlupené hmyzí tělo, aby při pokusu o kopulaci došlo k opylení. Lesklé plošky v horní části pysku odrážejí sluneční paprsky podobně jako hmyzí oko a lákají hmyz

Obr. 3 Takto nějak vypadají hlízky kukačky v srpnu. V daném případě jde o blíže neurčený druh rodu Orchis, neboť jej v tomto stavu není možné identifikovat. Hlízky byly vykopány a vráceny do půdy blízko půdní sondy v sousedství městečka Almogía v Andalusii ve Španělsku při terénních studiích mineralizace dusíkatých látek

Zimní růst přináší výhodu tam, kde v tomto období prší, např. v Andalusii, ve Španělsku. U nás je spíš komplikací, rostliny musí být adaptovány i na mráz, aby nedošlo ke zničení křehkých listů. Cílem příspěvku je představit fáze růstu vstavače kukačky a variabilitu květů na souboru fotografií pořízených od roku 2006 z různých lokalit (zejména z NP Podyjí), a tím symbolicky poděkovat blízkým obcím, Dolnímu Čepí a Švařci, kde jedinečnou kukačku ještě mají a kde ji můžeme v plném květu pozorovat. Právě teď.

Obr. 4 Počátky rašení listové růžice vstavače kukačky podél suché květní lodyhy z předešlé sezóny (v září)

Obr. 5 Vytváření listové růžice v říjnu

Obr. 6 Vyvinutá listová růžice v listopadu

Obr. 7 Zdravé listové růžice uprostřed zimy, nadzemní části potenciální konkurenční vegetace jsou odumřelé a nestíní

Obr. 8 V tomto období jsou přízemní růžice nedostatečně vitálních rostlin napadány často hnilobami

Obr. 9 A některé na následky infekce hynou

Obr. 10 Na konci března spěje vše k vyvrcholení, ze srdíčka listové růžice raší květní lodyha

Obr. 11 Objevují se první poupata

Obr. 12 Některé rostliny vykvétají okamžitě, současně s jarní mochnou

Obr. 13 A jiné zase podle kondice a počasí nejprve rozvinou stavbu květenství

Obr. 14 Květenství může být husté

Obr. 15 Nebo řidší

Obr. 16 Případně ještě řidší s pigmentovanou horní částí květní lodyhy

Obr. 17 Řídká stavba květu s delší ostruhou může dokonce připomínat i středomořské typy

Obr. 18 Vzácně je možno nalézt také bělokvěté jedince

Obr. 19 Některé rostliny mají bílou jen část květu, pysk

Obr. 20 Zato jiné mají světlou "čepici s pruhy"

Obr. 21 Fotogenické jsou zejména ty rostliny, které mají pysk rozprostřený, na okraji členitý

Obr. 22 U některých je ozdobné tečkování sotva znatelné

Obr. 23 U jiných, které si při zvětšení v ničem nezadají s tropickými orchidejemi, je tečkování výraznější

Obr. 24 Jinde se zase tečkování slévá do několika málo velkých skvrn

Obr. 25 Po úspěšném opylení se květy pozvolna mění v tobolky se semeny

Obr. 26 Zrající tobolky po mnohonásobném úspěchu

Obr. 27 Zvlášť intenzivně zabarvený letošní jedinec ze Švařce
(foceno 27. 4. 2015)

Obr. 28 Světlejší dojem je způsoben světlejším středovým pruhem
(foceno blízko Švařce 27. 4. 2015)

Obr. 29 Celkový pohled na kukačku
(foceno blízko Švařce 27. 4. 2015)

• Fotografie v plném rozlišení jsou k dispozici   Z D E  

Jaroslav Záhora
Mendelova univerzita v Brně

Autor článku se jménem níže uvedených iniciativ a projektů snaží podpořit povědomí o významu půdy pro životní prostředí (ELSA- Evropský spolek ochrany půdy a SONDAR - síť ochrany půdy v regionu Podunají).