městys Doubravník

Slovo starostky

Vážení přátelé.
Dostává se Vám do ruky další vydání našeho Doubravnického zpravodaje. Zpravodaj není jen o tom, co se u nás děje, ale je hlavně o tom, co my doubravničtí a křížovičtí tu děláme.

Tak třeba včelaři. Včely patří od nepaměti k naší přírodě a snad i k nám lidem. Vnímáme to jako samozřejmost, že květy dříve než odkvetou, někdo opyluje, pak se urodí. Že si můžeme zajít koupit med, něco léčivého z mateří kašičky anebo si dát dobrou medovinu. Ale ona to vůbec samozřejmost není. To včelky na tom pracují. Musí tu být ještě někdo, kdo se o pilné pracanty - včelky - postará. A to jsou právě včelaři. Ani jsem netušila, co jich tu máme, u nás, v Doubravníku i v okolních obcích. Tak vám milí včelaři děkujeme, že se o včelky staráte. Přejeme vám, abyste z nich měli radost a užitek.

Titulní fotografie a článek uvnitř zpravodaje o Křížovicích nám připomíná, že přes všechny starosti, které máme, jsme tu tak trochu v pohádce, protože můžeme žít v krásné přírodě a s lidmi kolem nás. A to je výsada!

Nicméně abychom si navzájem mohli být dobrými, je třeba dávat pozor, aby naše činnost neškodila druhým. Nad tím se zamýšlí i autor trochu rozverné básně - hovoru mezi sojkou a sovičkou. Minule se zamýšlel nad ztrátou sovičky na Pláňavě, která se ovšem vzápětí objevila, i když v trochu jiné podobě. Tentokrát připomíná slípky, které na místě nevhodném nemusí být až tak užitečné, či jsou přímo škodlivé pro zahrádky a vztahy. A pravdou je, že nemusí jít vždy pouze o slípky. To víme. Tak na to budeme dávat každý sám za sebe větší pozor.

Chystáte se také v pátek 23. června do Strážnice na vystoupení našich žáčků? Já ano, a už se moc těším.

A nebyla by to naše Základní a Mateřská škola, aby nevymyslela zase něco originálního. A teď nás vyzývá, abychom společně oživili umění doubravnických a utkali společně obří koberec. Jen nevím, jestli pak budeme tkalci nebo soukeníci nebo mezuláníci. Pane Jirčíku, poradíte?

Pokud se někdo z vás v minulých dnech prošel směrem na Krchůvek a dále na Záhumí, mohl vidět pana Petra Koukala a pana Zdeňka Starého, jak opravují původní cestu. V nejbližších dnech se dokončí první část směrem k Záhumí, Brzoňovu a k Příhonu zpevněním povrchu. Pokračování obnovy cesty směrem ke kříži u čerpací benzínové stanice bude naplánované dle finančních a provozních možností městyse pravděpodobně na příští rok.

Na závěr přicházím s přáním k svátku tomu, kdo pro nás pro každého dovede dát to, co nikdo jiný. Kdo na nás myslí, i kdybychom byli na druhé straně světa a má nás rád, i kdybychom se nedovedli sami sobě podívat do očí. To ona se na nás dovede vždy podívat láskyplně a vždy dovede pomoci, když potřebujeme. Trpělivě čeká, až přijdeme. Mnohdy je to pro ni nelehké. Milé maminky, ve vás je naděje nás všech. A proto děkujeme a prosím vytrvejte.

Barbora Šenkyříková