městys Doubravník

Přikládáme malou ochutnávku z úvodu knihy:

"Kdysi, před mnoha lety označil brněnský spisovatel dramatik a novinář Jiří Mahen řeku Svratku za nejkrásnější moravskou řeku. Nemýlil se. Již sám fakt, že se oba autoři této knihy rozhodli ji napsat, svědčí o pravdivosti básníkových slov. Nevíme, kdo dal této půvabné řece právě jméno Svratka. Není příliš libozvučné a může navozovat nejrůznější interpretace. Snad mělo zůstat u jejího jména původního Švarcava, vycházejícího z tmavých odstínů jejich tajůplných, temných až černých vod. Hledat původ jména ve staročeském slově sworti (vinout se) mi připadá poněkud násilné.

Přijměme však za své rozhodnutí našich předků a věnujme se té krásce s jejím dnešním pojmenováním. Svratka na své 178 km dlouhé cestě napříč Moravou, od jejich pramenů ve Žďárských vrších pod Žákovou horou protéká zprvu jako pstruhová bystřina kouzelnou rozeklanou krajinou Českomoravské vysočiny a Podhoráckem, aby za městem Tišnovem, již jako řeka zklidněná s mimopstruhovou rybí osádkou zamířila k městečku Veverská Bitýška, kde její tok napájí rozsáhlou Brněnskou, nebo chcete-li Kníničskou přehradu. Z ní se dále již lenivým tokem ubírá úrodnou krajinou Dyjskosvrateckého úvalu až ke svému ústí do Novomlýnských nádrží pod Pálavskými kopci. Její vody protékají Krajem Vysočina a Jihomoravským krajem.

 

Řeka Svratka se v prehistorickém období před stovkami milionů let podílela spolu se zemským vrásněním, ledovcovou činností a povětřím na modelaci celé okolní krajiny. Teprve s příchodem člověka do jejího kraje se na vzhledu začal významně podílet lidský faktor. Lidskýma rukama vznikla v minulosti řada stavebních monumentů, kterými se tento kraj může právem pyšnit. Počínaje lidovou architekturou, přes církevní památky katolické i protestantské, skvostné zámky a mocné hrady feudálů až po vodní megastavby 20. století. Tok Svratky byl též prvním ukazatelem směru a pojítkem mezi jednotlivými osadami více či méně od vody vzdálenými. Byla to rovněž Svratka, jejíž protékající vody odhalily člověku četná nerostná bohatství, ukrytá v hlubinách země. Její vody sloužily i jako dopravní cesta pro plavení dřeva z rozsáhlých okolních lesů.

Dnes vytváří řeka spolu s obcemi na jejím toku jedinečný klenot vytvořený přírodou a lidskýma rukama, kterým učaroval v minulosti stejně jako dnes dlouhé řadě osob. Mezi nimi jsou i oba autoři této knihy - Pánem Bohem nadaný malíř, grafik a ilustrátor Stanislav Bělík z Doubravníku a publicista, přírodovědec - biolog Ivan Koláčný z Brna."

(Citace z knihy Krajinou řeky Svratky, Ilustrace jsou rovněž z knihy Krajinou řeky Svratky)

Barbora Šenkyříková

Doplnění

• Fotografie k článku najdete v plném rozlišení na serveru Rajče.net v albu   Slavnosti Pernštejnského panství 2017