městys Doubravník

Co je nového v projektu Tady jsme doma

Po červnových náročných dnech ve Strážnici bychom bývali mohli odpočívat neboli usnout na vavřínech. Ale to by nebavilo ani děti ani dospělé ☺

Dostali jsme nabídku pořadatelů TyJáTrFestu, abychom na něm opět vystoupili, tentokrát 2. září v Doubravníku. Dovedete si to představit? Děti jsme neviděli dva měsíce a pozvali jsme je na pátek 1. září do školy na zkoušku. Na startu jsme tedy stáli ještě před oficiálním zahájením školního roku (školní rok 2017/18 začínal v pondělí 4. září). O to větší byla naše radost, když přišli skoro všichni. Udělali jsme malé úpravy ve scénáři a v sobotu přenesli kousek strážnické atmosféry k nám do Doubravníka. Zda to bylo zdařilé, měli možnost posoudit diváci sami.

Hned za 14 dní jsme měli vystoupení na hodech. Tentokrát sice celou dobu pršelo, ale tancovat a zpívat za pěkného počasí umí kdekdo. Teprve kluzké pódium nás prověřilo. Obdivovala jsem malé děti ze školky, větší školáky i stárky, stejně jako všechny ostatní účastníky průvodu, že si nenechali počasím zkazit dobrou náladu.

Koncem října jsme oplatili návštěvu škole v Dolní Rožínce, kde nás čekaly zemákové (po jejich) slavnosti. Naučili jsme se písničky a hru, dostali krásný zpěvníček a každý si vyzkoušel něco z brambor - salát, znak Rožínky a Doubravníka z tiskátek, náhrdelník… Ve škole jsme taky brambory zkoumali, třeba jsme zjišťovali, kolik vody jedna brambora obsahuje nebo zkoušeli oloupat co nejdelší slupku. A proč brambory? Na to odpovídá jedna horácká písnička: "Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, hladový by byl náš svět - od Rožné nahoru, nebýt zelí, bramborů".

V říjnu jsme se začali chystat na adventní jarmark a dílny. Tradičně pestrá nabídka výrobků od dětí musela potěšit každého, kdo chtěl drobný dárek pro své blízké. Děti vyráběním strávily hlavně v družině celé dva měsíce a vše chystaly s velkým zaujetím. Kdo měl tvořivou náladu, mohl si vyrobit adventní věnec, kalendář, přání nebo andělíčky. Přišla i nevěsta s ženichem ☺ - odskočili si ze svatební oslavy na penzionu

Na podzim jsme se také naučili tradiční modrotiskovou techniku. Každý si vytvořil svůj obrázek rezervou na plátno a to nám potom u Danzingerů obarvili. Výrobu jsme viděli na vlastní oči, když jsme se do Olešnice vypravili na exkurzi. Věděli jste, že jde o jedinou zachovalou dílnu modrotisku s původním vybavením na světě? Z obrázků nakonec vznikly polštářky, na které jste se mohli podívat na výstavce v tělocvičně. Jen jich moc nebylo k prodeji, téměř všechny si autoři zamluvili předem.

Letošní rozsvěcování stromku mělo správnou zimní náladu a tak přesto, že mrzly pusy zpěvákům a ruce muzikantům, bylo díky školce, škole i velkým z Fadosche milým otevřením adventního času.

Letošní téma Tady jsme doma je od příběhů k písničkám. Už umíme několik dětských horáckých písní a věřte, že je zpíváme s chutí všichni. Zpívali jsme je u stromku, ale také v Třebíči, kam nás organizátoři pozvali na slavnostní uvedení zpěvníku horáckých a podhoráckých písní pro školy. Vystoupení jsme spojili s celodenním výletem, navštívili obě památky UNESCO (baziliku sv. Prokopa a židovské město) a nakonec zatancovali a zazpívali v kamenném sále třebíčského zámku, který patřil Valdštejnům. To se každý rok neopakuje! Tentokrát zůstali doma prvňáčci a ti, kteří netancovali ve Strážnici, ale určitě jim to vynahradíme. Zato jsme vzali starší, naše nejzkušenější. Díky, šesťáci, že máte ještě chuť s námi vystupovat!

Doubravník v Třebíči

Probouzet v dětech lásku k místní kultuře, tradicím a přírodě má smysl stejně tak jako učit je číst, psát, počítat a komunikovat. Budeme se o to snažit, dokud bude škola školou a děti dětmi.

Eva Hertlová

Doplnění

• Fotografie z vystoupení v Třebíči najdete v plném rozlišení na serveru Rajče.net v albu   Vystoupení dětí ZŠ v Třebíči