městys Doubravník

Tři záhadné kameny

Ve zdi, ohrazující pozemek kostela Povýšení svatého kříže, jsou ze strany od penzionu zasazeny tři kameny. Dva jsou erbovní a na třetím je vytesaná pouze vodorovná čára. V následujícím textu se pokusím najít význam a historické souvislosti těchto kamenů.

Kámen se znakem rodu Pernštejnů je nejsnáze rozeznatelný a dá se vysvětlit a zařadit do historických souvislostí. V raném středověku umělo číst jen málo lidí, proto byl majetek označován erby majitelů. Dá se tedy předpokládat, že tento znak byl původně na bráně kláštera nebo na klášterním kostele sv. Františka, který páni z Medlova, později z Pernštejna, založili.

První použití erbu zubří hlavy je známo z roku 1220, kdy znojemský kastelán Jimram z Medlova pečetil tímto znakem. Používal ho tedy pravděpodobně i Štěpán z Medlova, který byl zakladatelem kláštera s kostelem. Dá se předpokládat, že pokud byly objekty, na nichž byl znak použit zrušeny, tak ho někdo přenesl na zeď. Není organickou součásti zdi. Je vidět, že sem byl vsazen dodatečně spolu s druhým erbovním kamenem.

Kdy byla zeď postavena, se můžeme jenom dohadovat. Zřejmě byla součástí kláštera a sloužila zřejmě jako ohrazení areálu a jako ochrana před velkou vodou. Navazující zeď za farou s údajnými střílnami dle některých autorů dokazuje, že sloužila jako obranná. To by však vyžadovalo vojenskou posádku, jejíž umístění se ve středověkém ženském klášteře nedá předpokládat. Jako obranná zeď by také proti větší armádě byla naprosto nedostatečná. O tom svědčí i pověst o vyplenění kláštera Tatary. V případě ohrožení se klášternice uchýlily pravděpodobně na opevněné sídlo Perštejnů. Umístění znaku na zdi mohlo informovat cestujícího podél Svratky komu objekty za zdí patří, nebo mělo účel nám již dnes neznámý.

Kámen se znakem rodu Pernštejnů

Druhý znak je v současné době nerozeznatelný. Dle pana Mazáče byla na znaku kdysi rozeznaná plamenná (svatováclavská) orlice. Ta byla znakem přemyslovských knížat. Nejstarší doklad jejího použití pochází z mincí knížete Bedřicha z období 1179-1181. Kronikář Dalimil přináší legendu o změně českého znaku z orlice na lva. Získal jej údajně český kníže Vladislav II. od Fridricha Barbarossy za pomoc ve válce proti Milánu spolu s královským titulem. Orlice se však používala ještě za králů Přemysla Otakara I. a Václava I. Teprve Přemysl Otakar II. používal znak dvouocasého lva jako moravský markrabě a později český král.

Bratr českého krále moravský markrabě Vladislav Jindřich byl donátorem i ochráncem kláštera. Je možné, že z tohoto důvodu byl znak orlice jako znak království použit vedle znaku Pernštejnů. Pokud by to bylo takto, pak by nám to umožňovalo zařadit jejich vyhotovení do historických souvislostí.

Znak Pernštejnů i přemyslovská orlice klade jejich zhotovení před dobu, kdy se stal markrabětem a později králem Přemysl Otakar II., tehdy se orlice přestala používat. Proto je logické, že znaky můžeme považovat za součást kláštera od jeho založení. Struktura kamene i podobný styl svědčí o přibližně stejné době vyhotovení. Proč je znak s orlicí více poškozen není jasné.

Kámen se znakem orlice

Třetí kámen je největší záhadou. Z podoby logicky vyplývá, že se jedná t.z. o vodoznak ukazující nejvyšší stav vody při nějaké významné povodni. Takových kamenů je po celé naší republice mnoho. Není však připojen letopočet události, pokud nebyl na odloupnuté části, což je nezvyklé.

Kámen byl vložen do zdi později a dle stupně zachovalosti je podstatně mladší než erbovní kameny. Před stoletími byla hladina Svratky poněkud výše než dnes a každoroční jarní povodně obzvláště v době, kdy vládla chladnější perioda, byly jistě mnohem divočejší. Pokud došlo k vytvoření ledové bariéry na ostrohu Brda, mohla klidně voda o metry stoupnout.

To by vysvětlovalo i výstavbu ochranné zdi kolem areálu kláštera a pozdějšího kostela s přilehlým hřbitovem. O těchto povodních svědčí i pověst o postavení kapličky sv. Anny jako dík za záchranu při povodni, která strhla dřevěný most v její blízkosti. Jiné vysvětlení pro zasazení kamene do zdi si lze těžko vysvětlit.

Kámen s vodoznakem

Tento článek si neklade ambice vědecké studie. Pouze hledá logické vysvětlení pro málo známé historické artefakty v našem městysi.

Ing. Jaroslav Sterzel