městys Doubravník

Jak jsme oslavovali narozeniny

Každý oslavenec je rád, když je oslava veselá, radostná. Pokud by se dala republika personifikovat v oslavence, byla by jistě šťastná z toho, jak dobře jsme se na její oslavě bavili.

Také sv. Václav přispěl krásným, na konec září téměř letním počasím, a tak jsem na náměstí potkával samé usměvavé lidi. Nejvíce k tomu přispěly děti z naší školy a jejich ztvárnění příběhu o tom, jak si děda pana Gerbricha přivedl z Prahy hastrmana. Byl to takřka muzikál a je obdivuhodné jaké děti podaly výkony, bez známky trémy před zaplněným hledištěm.

Výborná byla také "školní" kapela. Na závěr jsme si s dětmi zazpívali známou jarmareční písničku o hastrmanovi, jejíž slova napsal právě pan Gerbrich a jako každá správná jarmareční píseň byla i tato doprovázena krásnými obrázky namalované paní Evou Šikulovou. Jistě nejsem sám, kdo by rád toto představení viděl při nějaké příležitosti znovu.

Nádherná a zábavná byla také "módní" přehlídka oblečení, na kterém bylo krásně vidět, jak se v průběhu let měnily styly (nazvána byla Průlet stoletím). Kouzelné bylo třeba vystoupení hipies v podání paní Evy Hertlové a paní Kateřiny Sedlákové.

Závěr na pódiu na náměstí obstarala brněnská kapela Komerční přestávka, která si získala posluchače interpretací známých písniček a také jistě i tím, že v ní zpívá Maria Bracková od nás.

Celý víkend bylo možné ve škole navštívit výstavu nazvanou Staré dobré věci, které vyčítám jediné. Uvědomil jsem si tady totiž, že i já jsem již bohužel pamětník a řadu vystavených věcí znám z doby mládí.

Kdo chtěl slavit formálněji, mohl navštívit přednášku Ing. Hynka Jurmana "Masaryk a Vysočina", bohužel možnosti využilo velmi málo zájemců. Přitom bylo velmi zajímavé poslouchat, kolik přátel a jaké vazby pojily našeho prvního prezidenta s Vysočinou.

Další možností byla výstava na Úřadu městyse Doubravník, kde jsme se snažili najít a vystavit co k období 1. světové války a posléze vzniku Československa říkají kroniky a materiály z archívu Doubravníka.

Vždy jednou za čas se snažíme vystavit také staré listiny, které obsahují různá privilegia udělená doubravnickým šlechtou vlastnící Pernštejnské panství. Letos tyto listiny prošly restaurátorskou dílnou a jsou krásně uloženy v papírových krabicích, což nám zkomplikovalo situaci, protože takto je nebylo možné vystavit. Naštěstí ředitel Státního okresního archivu ve Žďáru nad Sázavou Mgr. Vít Křesadlo nám povolil listiny vyjmout, a tak jsme je mohli vystavit v prosklených vitrínách, které k tomu účelu máme.

Pečeť císařovny Marie Teresie z roku 1744 k listině, která potvrzuje dřívější výsady městečka Doubravníku, týkající se osvobození od robot za roční plat 60 zl., užívání pivovaru za poplatek 60 zl a zároveň odpouští hlášky, odúmrť a braní soli. Zůstala povinnost dva dny při žních ku dvoru v Jámách vyslat po dvou fůrách a čtyřspřežních koní na převezení vína nebo jiného nákladu až do vzdálenosti 12 mil. cesty nákladu 15 věder.

Chtěl bych poděkovat všem, co nám pomohli s instalací této výstavy.V tento den vyvrcholil pokus školy o vytvoření rekordně dlouhého patchworkového koberce, který se podařil.

Přeji republice při dalších "kulatých" výročích stejně povedené a veselé oslavy.

Lubomír Čech

Foto:  

• https://doubravnik.rajce.idnes.cz/Oslavy_100_let_republiky/