městys Doubravník

Těžba dříví na Bozince

V minulém roce jsme se naplno ocitli tváří v tvář plošnému rozpadu smrkových porostů v okolí Doubravníka. Příčiny tohoto dění jsem už zde zmiňoval dříve, tak že nyní se podíváme na jeho praktické dopady na místě samém. Namátkou třeba na Bozinku.

To je ten legendami opředený kopec nad Doubravníkem, který svým čelem vzdoruje severním větrům přicházejícím úvalem řeky Svratky od starobylého Černvíru. Nejvyšší bod se nachází poblíž kaple Marie Magdalské ve výšce 433 m.n.m., úpatí kopce tvoří břehová linie potoka Rakovce něco málo pod úrovní 320 m.n.m. Jak vidíme, převýšení je tedy poměrně značné a na takových sklonech odjakživa dominuje les (pokud ovšem není potlačen intenzivní pastvou).

Toto vegetační ujařmení se nevyhnulo ani Bozince, jak dokládá obraz malíře Františka Richtera z roku 1824. Tehdy byl kopec skutečně beze stromů s daleko viditelným torzem vypálené kapličky rozvalené bleskem. Stromy, které dnes na kopci vidíme nejsou starší 100 let s výjimkou košatých lip kolem poutního místa.

Parcely patřily soukromým vlastníkům, obci náležela pouze cesta podél Zmolin na Zábozinčí a cesta zvaná Okolnice vedoucí přes Skalku východním svahem kopce. K nynějším lesům zde obec přišla až někdy po roce 2000. Jde o dříve konfiskované pozemky, o které se v restitučním řízení nikdo nepřihlásil, takže byly legislativně převedeny na městys Doubravník. V Lesním hospodářském plánu se poprvé objevují v roce 2012 jako oddělení 104, dílec B. Na tomto dílci jsou taxačně vylišeny tři porostní skupiny podle věkových tříd a to:

• Porostní skupina 1 o výměře 0,08ha s lesním typem 3K3
• Porostní skupina 3 o výměře 0,30ha s lesním typem 3k3
• Porostní skupina 9 o výměře 0,44ha s lesním typem 3k3

obecní les na Bozince

Standardní zásoba dříví by měla být na této bonitě 422 m³ - bohužel realita je 185 m³. Jde o pěstebně velmi zanedbaný porost, v němž převládá netvárná borovice s účastí 75 %. V tomto decenniu zde byla předepsaná výchovná těžba v objemu 26 m³. To srozumitelným jazykem znamená "les jenom tak šimrat". Čili dvoudenní práce + kůň a pohoda. Co se však nestalo...

Po větrné kalamitě v Černvíru, kůrovcových ofenzívách na Bělči, Pusté a v Pasíčce během loňského léta, bylo už na Hody jasné, že začíná prosychat i celá Bozinka. Jakáž pomoc! Závěr roku 2018 byl tedy poznamenán intenzivním hledáním řešení, jak znehodnocené dříví racionálním způsobem vytěžit a bezškodně dostat na odvozní místo ke zpevněné komunikaci. Samozřejmě bez propadu do červených čísel v účetnictví. No, a tak jsme se s kolegou Tomášem brodili ve sněhu nahoru, dolů i napříč kopcem a vyměřovali kudy by to tak asi šlo. Zkrátka a dobře "technologická příprava výroby" se vším všudy. Z několika možností přednesených na jednání komise životního prostředí pak byla vybrána tato varianta:

Vyklízení dříví bude provedeno přes parcelu č. 1080/3 (ostatní plocha). Před zahájením prací zpřístupnit těžený porost vybudováním soustřeďovací linky, po které se bude pohybovat přibližovací jednotka. Trasa je zvolena po vrstevnici tak, aby k vyklízení dříví ze všech směrů stačila délka přibližovacího lana a traktor nemusel zajíždět mezi stromy dále do porostu. Viz. obrázek. Délka přibližovací linie je cca. 220 m, přičemž nejsou nijak dotčeny cizí pozemky. Na tomto úseku je potřeba odstranit náletové dřeviny v pásu širokém min. 3 m a zemní práce provést bagrem. Dříví bude po rozmanipulování na sortimenty převáženo po navazující cestě "Okolnici" vyvážecím vlekem FB-90 přes Skalku a podél potoka Rakovce na stanovené odvozní místo.

vytýčená trasa přibližovací linky

No a jak řekli, tak udělali. Hned po Novém roce se začalo s výřezem náletových dřevin v nezbytném rozsahu. 3.ledna nastoupil po čerstvé sněhové nadílce Libor Starý s bagrem a na Tři krále už byla přibližovací linka připravena k použití. V nejvyšším bodu je zřízena otáčka pro techniku, v dolní části pak rozšířené místo pro rampování surových kmenů a manipulaci. Zhruba v 1/3 délky přetíná linku vedení kabelové televize, které je poměrně mělce položené. Z toho důvodu byl koaxiální kabel v kritickém úseku umístěn do silnostěnné chráničky, abychom předešli eventuálnímu poškození při vlečení dříví. (Zde krátká vsuvka a poděkování za spolupráci panu Ondrovi…)

hotová přibližovací linka

Těžební práce byly zahájeny v polovině ledna, jakmile mráz dostatečně zpevnil povrch nově vybudované cesty. Jako první byly vykáceny nebezpečné nakloněné vývraty držící v korunových závěsech a v dalším sledu pak všechny kůrovcové souše v dosahu přibližovacího lana. Velký důraz byl kladen na maximální šetření podúrovně, kde se nachází pestrá směs listnatých dřevin s převahou lípy a jeřábu. Najdeme zde však i dub, buk, habr, třešeň, javor a samozřejmě břízu. Z keřů je zastoupena líska, černý bez, brslen a svída. Jako kuriozita se místy objevuje i popínavý břečťan, zřejmě přistěhovalec z blízkých zahrad. Tato směs výše zmíněných dřevin bude východiskem pro přípravný porost, kterým bude dílec B z počátku obnoven. V nadúrovni bude ponechána stávající borovice jejímž účelem bude vytvořit na vzniklé holině toulavý stín a zároveň tlumit nárazy přepadového větru ze západních směrů.

To jsou ovšem jen velice nejisté predikce. Nikdo netuší, jakým směrem se chřadnutí lesních porostů letos vydá a zdali za mizejícím smrkem nebude následovat i borovice, jejíž enormní přísušek už byl také pozorován.

Nicméně, jedno pozitivum. Kdo z místních zavítal během těžby na Bozinku, byl mile překvapen otevřeným výhledem na starobylé centrum našeho Doubravníka. Mnozí vzpomínají dobu své jarosti, kdy zde jako kluci měli zemljanku a "lozili na střešně", některým se vybaví romantický podvečer se slečnou… No zkrátka srdce jihne a vzpomínky sládnou jak hrušky. Nabízí se tedy myšlenka, zachovat v určitém rozsahu průhledný koridor dolů svahem, aby i mladší generace, která to nepamatuje, se mohla pokochat pohledem z vyhlídky naproti "Vyhlídce".

výhled na Doubravník z Bozinky

Petr Koukal