all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

městys Doubravník


Oficiální stránky

Doubravník
  Dnes je: 11.08. 2020 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Mobilní rozhlas:
logo mobilní rozhlas

Bezpečný internet:
logo internet pro seniory

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Místní akční skupina Brána Brněnska, z.s.
Dobrovolný svazek obcí Tišnovsko
Restaurace a penzion
Břetislava Sedláčka
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
07/08/20 Úřad městyse
- Rozpočtové opatření č.5
01/08/20 Fotogalerie
- Drvopleň obecný
31/07/20 Úřední deska
- Stanovení počtu členů

Krátké zprávy:
    včera  IDS JMK
- Dny dopravní nostalgie
    včera  Obec Běleč
- Bělečský hrbokol
09/08/20 MUDr. Pecinová
- Změna ordinační doby
Celý přehled   [10]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  01/2020

Zpravodaj Oblastní charity
Zpravodaj Oblastní charity Tišnov
02/2020 ve formátu *.pdf

Možná vám uniklo:
- Usnesení č. ZM-9/2019

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- Zašpiněné myšlení
- Chybí vám ČT 1, 2,...
- Kamaráde, ty bys m...
- Počasí v červenci
- Zoo zve na večerní...

Počasí:
Počasí Doubravník - Slunečno.cz

Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Kalendář městyse
verze pro tisk   [1]  [2]

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Otazníky nad dalším směřováním našeho zemědělství

07.06.2020

Zdá se, že nám v péči o přírodu něco podstatného pořád uniká. Například to, proč žíznivá krajina nepije. Uspokojivé vysvětlení chybí. Tušíme ale nějakou souvislost s půdou. Konkrétně s ornou půdou, s narušenou prostupností "kůže krajiny, která už není tou dřívější rozkvetlou branou pro vstup srážkové vody do hloubky půdy, ale nemocnou služkou, na jejíž povrch jsou pravidelně ukládána průmyslová hnojiva a pesticidy, označované souhrnně jako agrochemikálie.

Pesticidy jsou toxické látky používané k zajištění co největšího výnosu, které ničí tu hraboše, tu nežádoucí plevele, tu hmyzí nebo houbové škůdce. Už se moc nemluví o tom, že mezi zabíjením škodlivých organismů a organismů užitečných neexistuje nějaká jasná hranice.

Nemluví se moc o tom, jak působí dlouhodobé používání pesticidů různého původu po dobu několika desetiletí, jak působí kombinace jejich reziduí - produktů a meziproduktů jejich rozkladu. Na takové otázky se odpověď hledá těžko, nelze ji nasimulovat v akreditovaných povolovacích laboratořích. Soustavný a dlouhodobý vliv působení pesticidů a jejich zbytků může být hodnocen jen ve skutečné zemědělské krajině jako celku a pak, teprve po delší době, mohou být vysloveny nějaké objektivní závěry. Na základě obdobných závěrů odborníků z oblasti pedologie, hydrologie, hydrogeologie a ekotoxikologie jsou pro zajištění ochrany povrchových a podpovrchových vod v povodí řeky Želivky postupně zakazovány jednotlivé druhy pesticidů. Je zajímavé, že jde-li o klíčovou věc pro zdraví člověka, v tomto případě o zásobování Prahy pitnou vodou, nejsou při hledání řešení poptávány návrhy ze strany současných zemědělských odborníků zaměřených hlavně na kvantitu produkce.

Trvat tvrdošíjně na tom, že se bez pesticidů neobejdeme, není moc prozíravé právě z pohledu již existujících zátěží minulými pesticidy a jejich reziduí. Ale podle nepsané společenské objednávky, která je ve spotřebitelích cíleně přiživovaná určitými zájmovými kruhy napojenými na prodejce pesticidů, je používání jedů (pesticidů) k dosažení očekávaného výnosu, a tím i k zajištění produkce potravin, nezbytné a je tolerováno. Nicméně zdaleka ne pro všechny je cesta k potravinám přes jedy a průmyslová hnojiva přijatelná. To je do budoucna nadějné. Čím dál častěji sáhnou tyto první spotřebitelské vlaštovky po produktu vypěstovaném bez použití zemědělské chemie. Podporují tak zemědělskou produkci, která používá chytré, biologické způsoby ochrany pěstovaných rostlin nebo minimálně kombinace technologií, které jsou šetrné vůči necílovým organismům.

Na druhé straně je nutno počítat s obhájci zaběhlých pořádků, se zastánci aplikací pesticidů a průmyslových hnojiv. Je to celkem pochopitelné. Prodej agrochemikálií představuje nemalý a stálý příjem a zvlášť v Evropě má hluboké kořeny. Není nutno se ani moc dlouho namáhat, stačí napsat pár slov do vyhledávače a hned je možno na internetu najít obrazovou dokumentaci začátků tohoto dodnes velmi výhodného byznysu. Dobová propagace prvního z mnoha generací minerálních hnojiv, síranu amonného, je znázorněna na obr. 1. Přiznám se, že po zhlédnutí takové přesvědčivé propagace bych se jako tehdejší zemědělec stal klientem dodavatelské firmy bez zaváhání. Zajímavé je, že po sto letech se nám tato dávka minerálního dusíku zdá zanedbatelná a ještě zajímavější je, že se tato dávka zhruba ve zhruba stejné výši, 20 - 50 kg čistého dusíku na jeden hektar, snáší zadarmo každoročně z nebes, a to nejenom na orné půdy! Jde o úniky dusíkatých látek z různých zdrojů, z různých lidských aktivit - z průmyslu, z dopravy a ze zemědělství, které se vracejí v podobě suchých a mokrých spadů na povrch půdy a na vegetaci. Méně zajímavé je, že pravidelný přísun klíčové živiny dnes zevšedněl. "Rozmlsané rostliny už reagují jinak, než jak bylo zobrazeno na propagačním letáčku na obr. 1. Pro stejný účinek vyžadují násobně vyšší dávky dusíku. Z klíčové, velmi vzácné živiny se pravidelnou aplikací stala látka téměř bezcenná a rostliny prahnou po rovnováze se stejně snadnou dostupností jiných potřebných živin, čímž se potenciál plného využití konkrétní dávky dusíku silně podvazuje.




Obr. 1 Dobová propagace použití síranu amonného (z ledna roku 1911). Na levé části snímku je velmi sugestivně znázorněno, jakým způsobem reagují plodiny na přídavek minerálního dusíkatého hnojiva se sírou ("Avec sulfate d´ammoniaque = s přídavkem síranu amonného). Opakem je pravá část snímku bez přídavku této látky ("Sans sulfate ….). Plakátkem je podvědomě podsouváno, že lakomý sedlák odsuzuje pěstované plodiny k živoření a vlastní půdu k degradaci. V dolní části snímku je rozepsáno dávkování doporučovaného síranu amonného: ozimá pšenice 150-250 kg/ha, jarní pšenice 100-200 kg/ha, oves 150-200 kg/ha, ječmen 100-200 kg/ha, brambory 200-300 kg/ha, řepa dokonce 200-400 kg/ha, atd… Podle relativní atomové hmotnosti lze přepočítat dávku 100-200 kg/ha doporučovaného síranu amonného na dávku 21-42 kg čisté dusíkaté živiny na hektar.

Ze strany prezidenta Agrární komory ČR a ministra zemědělství jsme uklidňováni údajným faktem, že, cituji: "V České republice máme výrazně nižší spotřebu pesticidů a umělých hnojiv ve srovnání s jinými státy EU, které na náš trh dováží své potraviny. Česká republika spotřebovává za rok průměrně 1,85 kg účinných látek na 1 ha, a například Belgie 8 kg, Itálie 7,8 kg, Portugalsko 6,2 kg, Španělsko 4,8 kg, sousední Spolková republika Německo 3,7 kg a Rakousko 3,4 kg účinných látek na hektar. (Zdeněk Jandejsek, 2020; https://jandejsek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=747243). Proč píši "údajným faktem? Protože, pokud si dohledáme na stránkách Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského poslední dostupný údaj spotřeby pesticidů evidovaný jako množství spotřebovaných účinných látek za rok 2018, který činí po odpočtu růstových regulátorů a ostatních pomocných prostředků 10 314 014 kg, a podělíme jej výměrou osevní plochy 2 460 939 ha (podle ČSÚ v roce 2018), potom obdržíme roční průměrnou hektarovou spotřebu účinných látek na 1 ha ve výši 4,19 kg (Zdroj: http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/pripravky-na-or/ucinne-latky-v-por-statistika-spotreba/spotreba-pripravku-na-or/spotreba-v-jednotlivych-letech/). K této hodnotě by se mělo připočíst cca 0,63 kg "černé aplikace pesticidů, kterou u nás ve výši cca 15 % přiznává i ministr zemědělství. Takto vypočtená roční spotřeba pesticidů ve výši 4,82 kg/ha vypadá úplně jinak než 1,85 kg/ha. Ještě jednou pan prezident Agrární komory Z. Jandejsek: "U umělých hnojiv je naše spotřeba 124 kg čistých živin na hektar orné půdy, ale Irsko spotřebovává 510 kg, Lucembursko 420 kg, Belgie 290 kg, Velká Británie 240 kg, Spolková republika Německo 220 kg čistých živin na hektar orné půdy (https://jandejsek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=747470). Z tohoto srovnání dovozuje pan prezident Jandejsek: "Ze statistik Eurostatu, které jsem citoval, vidíme, že naše výroba je nejvíc ekologická a naše produkty jsou vyráběny velmi šetrně a jsou podstatně zdravější než produkty ze zemí staré EU 15 (v současné době EU 14) (https://jandejsek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=747470). Tak nízká roční spotřeba 124 kg/ha čistých živin je ale u nás při 78% zastoupení plodin, u kterých je doporučovanou roční dávkou dusíku rozmezí 180 - 220 kg/ha už jenom z pohledu dávkování dusíku nereálná. Sečteno, podtrženo, rozumnějším závěrem než tvrdit, že máme "nejvíc ekologickou zemědělskou výrobou by bylo prověřit data dodávaná z ČR agentuře Eurostat. Tyto připomínky nemají za cíl zpochybnit chvályhodnou snahu prezidenta Jandejska podpořit trh s domácími potravinami, naopak dnes je v zemědělství navýsost žádoucí přesunout argumentaci od kvantitativních ukazatelů k pravdivým ukazatelům kvalitativním..




Obr. 2 Obsahově podobný obrázek jako je obr. 1. Propaguje použití minerálního hnojiva, síranu amonného, ve skutečných polních podmínkách na zvýšení výnosu pšenice o jednu pětinu (podle údajů pod fotografií). V levé části snímku drží rolník cedulku s nápisem "Sans sulfate d´ammoniaque - bez přídavku síranu amonného, obdobně je v pravé části snímku drží jiný rolník cedulku "Avec sulfate d´ammoniaque - se síranem amonným.




Obr. 3 Tatáž situace jako na obr. 1 a obr. 2, dokumentující tentokrát ještě úspěšnější aplikaci dusíkatého hnojiva do porostu řepy. Po aplikaci síranu amonného ("Avec sulfate d´ammoniaque - vpravo) došlo ke zvýšení výnosu o 59%!

Dnešní situace není jednoduchá. Společnou národní cestu k nápravě našeho zemědělství bude možno hledat s následujícími komentáři jenom s velkým sebezapřením: "Ulice, agrární negramoti a rádoby odborníci se všemožně snaží negativně působit na zemědělství a jeho produkci v České republice (Zdeněk Jandejsek, https://www.parlamentnilisty.cz/), nebo jinde: "Není to tak dávno, co byl některými médií, zvláště ČT, dehonestován agrární stav. Často jsem poslouchal od spoluobčanů, kteří se s agrárním sektorem nikdy osobně nepotkali, co my zemědělci děláme špatně a jak se máme k přírodě chovat. Bylo mi velmi těžké poslouchat, kdy 90 % rádoby moudrých mluvilo hlouposti, a uráželi nás, nás kteří jsme absolvovali vědy agronomické, zootechnické a další a pracujeme na polích, ve stájích a podařilo se nám dosáhnout výsledků, které se v úspěšných zemích EU hodnotí jako špičkové (https://jandejsek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=747606).

Výše uvedené by mohlo dostatečně vykreslit nervozitu zastánců intenzivního zemědělství. Oč jsou hlasitější, o to méně chtějí porozumět půdě. Od orné půdy očekávají splnění významného úkolu. Očekávají od ní rychlou dopravu aplikovaných agrochemikálií k rostlinným kořenům. Očekávají současně, že dojde k co nejmenším ztrátám a že dodané látky budou pozdrženy v půdním těle co nejdéle v co největší koncentraci. Tedy po pravdě, to je to jediné, co dnes může chorá půda nabídnout. Přesně to totiž splňuje směs písku, prachu a jílu, základních neživých složek půdy.

A je tady ještě jeden problém. Zhruba na jedné třetině orné půdy se u nás pěstují technické plodiny, u nichž se pesticidy a průmyslová hnojiva používají rovněž. Technické plodiny by ale měly být primárně určeny pro produkci alternativních zdrojů energie, pro zprostředkovanou ochranu životního prostředí, nikoliv pro větší zátěž prostředí pesticidy a průmyslovými hnojivy. Na druhé straně je ve výměře pro technické plodiny možno vidět rezervu výměry orné půdy pro šetrnou zemědělskou produkci potravin v budoucnosti.

Přítomnost každého půdního živáčka je pro intenzivní zemědělství komplikací. Ti nejmenší, bakterie a mikroskopické houby, odebírají část aplikovaných živin pro sebe. Neví, netuší, ani tušit nemohou, že jsou to živiny určené pro cílové rostliny. Dopouštějí se nežádoucího odběru, "krádeže živin. A co horšího, pokud jsou povzbuzeni příjmem živin, kterých se jim v daném půdním mikromístě původně nedostávalo, hned jim, mikropotvůrkám, chybí energie. Energie je v půdě uložena v organických látkách. Těch je ale v našich půdách zoufalý nedostatek. Nicméně nejmenší půdní organismy jsou na její vyhledávání po desítky miliónů let specializovány a na rozdíl od větších organismů umí organickou hmotu bravurně rozkládat.




Obr. 4 Ani lísteček, ani travička. Selektivní herbicid dovolující růst pouze kukuřici, byl aplikován 26. dubna 2019 a jeho působení je viditelné ještě po půl roce, 21. října. V sousedním lesním porostu na horizontu odumírají okrajové jehličnany. Suchem. Souvislost se zemědělským hospodařením, zejména s úniky živin je vzhledem k nápadnému okrajovému jevu předpokládatelná.

Aplikace minerálních hnojiv tedy mimo jiné povzbuzuje aktivity mikrobů, jejichž důsledkem je úbytek organické hmoty. Aby tohona tom nebylo dost, existuje významná skupina mikroorganismů, která hledá a nachází energii v redukovaných látkách, např. v amonném dusíku. Svými specializovanými aktivitami jej mění na dusičnany. Tyto mikroorganismy si uhlík pro stavbu vlastních buněk obstarávají ze všudypřítomného oxidu uhličitého. Přeměna amonného na dusík dusičnanový je z pohledu intenzivního zemědělství žádoucí, protože dusičnanový dusík polní plodiny doslova milují. Pokud ale není plodinami odebrán, páchá v půdě obrovské škody. Váže se na vápník, hořčík a draslík a ve formě solí těchto prvků opouští v prosakující vodě kořenovou zónu. Vyplavování vápníku, hořčíku a draslíku vede k postupnému okyselování ornice, k její degradaci. Odtud plyne ono hlasité volání po opětovném plošném vápnění k úpravě půdní kyselosti. Po povápnění se půdní kyselost skutečně na chvíli spraví. Náprava by byla trvalá, kdyby se nehnojilo minerálním dusíkem v nadbytku, což je v intenzivním zemědělství nutné. Nevyužití dusíku z hnojiv vede k mikrobiální transformaci přebytečného dusíku na dusičnany. A vše se opakuje jako na kolotoči. Ale pozor, tyto uměle vychylované a napravované procesy nejsou tak neškodné. Vyplavovaný vápník a hořčík cementuje (karbonatizuje) hlouběji ležící vrstvy půdy - tam, kam se s prosakující vodou dostane a druhotně pak ztěžuje prosakování srážkové vody do hloubky.

Větší půdní organismy, pokud ještě v orné půdě žijí, "škodí intenzivnímu zemědělství jinak. Hloubí a razí chodby a chodbičky v půdě, kterými jsou odváděny naaplikované látky do větší hloubky, mimo zónu kořenů. Ano, typujete správně, jsou to přesně ty chodby a chodbičky, kterými se doplňují podzemní zásobníky vody. Naaplikované agrochemikálie určené pro úspěšný růst plodin se tak mávnutím proutku mění v nežádoucí cizorodé kontaminanty podzemních vod. Nemylme se, toto se netýká jen orných půd. Úniky agrochemikálií z orných půd se nezastavují na okraji pole. Vzduchem se dostávají také na necílové ekosystémy, na lesy, sady, zahrádky a louky. Sice se nejedná o velká množství, ale opakované úniky se v nich hromadí. Na rozdíl od orných půd, odkud se nadbytek živin odveze v podobě sklizených plodin, lesům, sadům a loukám od nadměrného hromadění živin zemědělec pomoci neumí. Ulevit zátěži na lesní půdy není v jeho silách. Les ani sad nelze sklidit a odvézt do sýpek.

Není moc radno upozorňovat na krátkozrakost a bezohlednost takovéhoto zemědělského konání. Kolik se jen najde zastánců současného zemědělství. Nejspíš Vás hned okřiknou za zneužívání současné kritické situace ve společnosti pro zviditelňování okrajového tématu. Pak se dozvíte, že svým lamentováním ohrožujete dostupnost levných potravin, že ohrožujete potravinovou soběstačnost národa, že napomáháte mediálnímu honu na zemědělce, že chcete zemědělce uvrhnout do chudoby, že nemáte žádné praktické zkušenosti, že diskriminujete konkurenceschopnost celého zemědělského odvětví, že když to tak všechno kritizujete, a nemáte odpovídající řešení, je vaší povinností mlčet, atd., atd. Nejde totiž o nic menšího, než o to, udělat nepostradatelným uměle zasunuté kolečko agrochemického byznysu do soukolí zemědělského odvětví a udržet je na místě co nejdéle. Je zajímavé, že obdobná kritika nezaznívá od samotných praktikujících zemědělců. Často je tomu naopak. Na seminářích pro zemědělce, kam jezdím přednášet, zaznívá opakovaně, že nemají zájem stavět své zemědělské hospodaření na rozlévání a sypání jedů a minerálních hnojiv. Že je to pro ně ekonomická nutnost. A že jen čekají na to, až se vytvoří ekonomické podmínky jiné, spravedlivé, ve kterých bude ekonomicky výhodné jít cestou ohleduplnosti ke všemu živému kolem nás.

Příklady šetrnějšího hospodaření máme "za humny. U našich jižních sousedů v Dolním Rakousku. Tam se rozhodli pro podporu ekologického zemědělství na jedné třetině výměry. A nemají to jednoduché. Chybí tam totiž úplně živočišná výroba. Ne, nebyla necitlivými zásahy ze strany společné zemědělské politiky EU cíleně redukovaná po roce 1989 na jednu třetinu jako u nás (podle výkladu pana prezidenta Jandejska). Chybí tam úplně. Ano, ta živočišná výroba, na niž, respektive na její více než 70% redukci je u nás svalována vina za špatný stav půdy, za kritický úbytek organické hmoty v důsledku chybějících statkových hnojiv. Rakouští zemědělci a jejich resortní zástupci pochopili, že lze půdní havěť krmit přímo, přes druhově bohaté meziplodiny a nikoliv přes mezistupeň kravského žaludku a přes problémy s dopravou a se zapravením statkových hnojiv do půdy. Pochopili, že množství živých tvorů v orné půdě jednoho hektaru je možno přepočítat na hmotu 10, 20, 30 i více krav (podle stupně degradace půdy) a že se vyplatí krmit je přímo, na poli. A jaký zvolili převodník k motivaci těchto aktivit? Odpověď lze očekávat. Jsou to peníze. Pokud dolnorakouští zemědělci osejí druhově bohatou meziplodinovou směskou s nejméně pěti druhy rostlin, které jsou vyhledávány hmyzem (entomofilních druhů) do konce července daného roku a směsku nechají na poli nejméně do poloviny října a následně pole osejí ozimou obilninou, je jim vyplaceno 200 eur. Jedna polovina částky jde z unijní pokladny a druhá z pokladny spolkové země. Pokud sníží při vysetí počet entomofilních druhů na tři, potom při dodržení stejných zbývajících podmínek obdrží pouze 180 eur. Celkem je těchto odstupňovaných možností podpory šest. Nejméně, 130 eur, obdrží zemědělec při zasetí přezimující meziplodinové směsky, ve které musí být žito, vikev panonská a huňatá a peluška. Přezimující směska musí být zaseta nejpozději do 15. 10. a zapravena do půdy nejdříve 21. 3. Takto se v Dolním Rakousku cíleně zlepšuje stav půdy, takto se krmí pomyslné půdní "krávy" a hmyz závislý na nektaru s cílem vrátit počty hmyzu a ptáků na původní počty po drastické redukci ve výši 60-70 % v posledních letech.




Obr. 5 Vzhled druhově bohaté meziplodinové směsky v meziřadí vinic na konci vegetační sezóny (foceno 1. 11. 2018 nad Velkými Bílovicemi, okres Břeclav)

Celosvětová virová infekce jednoho dne pomine. Pravděpodobně nás změní. Přinutí nás udělat si pořádek v základních hodnotách. Cíl konkurenceschopnosti zemědělské produkce bude poměřován s cílem potravinové soběstačnosti. Budeme nuceni si připomenout, že obhospodařovaná orná půda tvořila před druhou světovou válkou téměř polovinu našeho státu a dnes poklesla na méně než jednu třetinu. Dosud ji chránit neumíme. Doufejme, že pud sebezáchovy nám konečně dovolí vzepřít se nejrůznějším ziskuchtivým spekulantům a schválit nový zákon na ochranu zemědělské půdy. Pak bychom mohli mít šanci využít šetrnější zemědělské praktiky a vrátit radost do zemědělského hospodaření s rostlinami a živočichy. K dispozici jsou zkušenosti, kontakty a vědomosti dolnorakouských, německých a amerických zemědělců, z nichž někteří hospodaří bez možnosti hnojit organickými hnojivy z chovu hospodářských zvířat a bez používání agrochemikálií. Hodně záleží na přístupu současných zastánců intenzivního zemědělství. Na jejich ochotě přijmout odpovědnost za dopady intenzivního zemědělství. Prvoplánové označování zastánců šetrnějšího zemědělství agrárními negramoty a rádoby moudrými odborníky ohrožujícími potravinovou soběstačnost národa není tou správnou cestou. Je ale promyšlené. Má vést k výměně rolí. K tomu, aby oponent měl pocit, že je to právě on, kdo přispívá k destabilizaci socioekonomické situace ve společnosti místo toho, aby nabízel řešení. Nicméně podle publicisty K. Hvížďaly je povinností těch, kteří vědí že: "Negativní bohové jsou mocní, by měla být snaha důsledně označovat za škůdce ty, kteří tuto negativní sílu využívají ve svůj prospěch. Žijeme v simultánní společnosti, kde existuje nenávist a bezskrupulózní chování, ale tím, že je nejvíc slyšet a vidět, zapomínáme, že takhle se chová jen menšina. (K. Hvížďala, 9. 4. 2020; https://plus.rozhlas.cz/karel-hvizdala-intelektual-v-dobe-koronaviroveho-teroru-8180283).

A na závěr chceme zmínit ještě jeden nádherný příklad z vinařského prostředí na jižní Moravě. Tahounem změn byl a je Dr. Milan Hluchý ruku v ruce s Dr. Wilfriedem Hartlem na rakouské straně. Na konferenci VínoEnvi v Mikulově v únoru 2018 prezentoval Dr. Hluchý souvislost mezi aktivitami svazu Ekovín, dotačními tituly a poklesem množství účinných látek insekticidů aplikovaných ve vinicích České republiky. Poukazoval na to, že od roku 2004 došlo k poklesu aplikace insekticidů a akaricidů do vinic o neuvěřitelných více než 99 %. Jestliže ve vinicích došlo k více jak 99% poklesu spotřeby těchto látek, pak na zemědělské půdě v celé ČR vzrostla jejich aplikace od konce devadesátých let na více než dvojnásobek. Tento kontrast celkem výstižně dokumentuje vývoj spotřeby insekticidů ve vinicích. Výsledkem bylo ozdravení krajiny doložitelné návratem motýlů do vinic. V integrovaně obhospodařovaných vinicích bylo Dr. Hluchým prokázáno 45 druhů denních motýlů v porovnání s pouhými dvěma druhy denních motýlů - všudypřítomným běláskem řepkovým (Pieris napi) a babočkou bodlákovou (Vanessa cardui) ve vinicích s přetrvávajícím používáním agrochemikálií. 45 druhů denních motýlů, kteří se vrátili do ozdravených vinic, je sice velmi slibné, ale v porovnání se 128 druhy denních motýlů žijících na území Pálavy před sto lety, v prvním desetiletí 20. století, máme pořád co dohánět. Dr. Hluchý zaznamenal historii postupného ozdravení vinohradů jižní Moravy v článku "Kterak se do vinic život vraceti začal (zdroj: Hluchy M. 2019:. http://www.ekovin.cz/pro-media/kterak-se-do-vinic-zivot-vraceti-zacal), který zakončil jednak veršem z evangelia sv. Jana, 15,5.: "Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce, neboť beze mne nemůžete činit nic.", a jednak vlastním vyznáním: "Jsem vděčný za to, že po desítkách let mohu s čistým svědomím napsat, že vinice a víno jsou opět požehnáním našeho kraje. Že víno dává život nejen nám, ale i stovkám druhů rostlin a živočichů, pro něž jsou vinice opět domovem. A naši vinaři? Ti se tak stali nejen hrdými producenty tohoto vzácného nápoje, ale i hrdými spolutvůrci nádherné a funkční krajiny.


Jaroslav Záhora, Jana Vavříková



Autoři článku se v rámci projektů SYM:BIO a INTEKO (SYM:BIO - Sítě přizpůsobené suchu a podpora biodiverzity ve městě a na venkově; INTEKO - Inovace technologií při kompostování, využití kompostu a ochrana půdy), které jsou řešeny v programu INTERREG (Podpora přeshraniční spolupráce komunit a institucí ve společném regionu) snaží podpořit povědomí o významu půdy a biologické rozmanitosti pro životní prostředí a pro možnosti přizpůsobení se suchu.



 





Celý článek | přečteno 322 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce
a nepoužívají soubory cookies k ukládání uživatelských dat.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
prohlášení o přístupnosti webu
© 2004 - 2020