all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

městys Doubravník


Oficiální stránky

Doubravník
  Dnes je: 17.09. 2021 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Mobilní rozhlas:
logo mobilní rozhlas

Bezpečný internet:
logo internet pro seniory

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje
Restaurace a penzion
Břetislava Sedláčka
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
    včera  Současnost
- Očkování imobilních ob...
    včera  Úřední deska
- Opatření obecné p...
10/09/21 Úřední deska
- Vyhrazení plochy pro...

Krátké zprávy:
15/09/21 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 20.09…
15/09/21 Hrad Pernštejn
- Pozvánka na výstavu
07/09/21 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 13.09…
Celý přehled   [13]

Pozemkové úpravy:
- KoPÚ v k.ú. Doubravník

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  01/2021

Turistické noviny
Turistické noviny
duben/2021   *.pdf

Zpravodaj Oblastní charity
Zpravodaj Oblastní charity Tišnov
05/2020 ve formátu *.pdf

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury
- Podpora akcí

Možná vám uniklo:
- Zajímavý nález

Počasí:
Počasí Doubravník - Slunečno.cz

Obecní geoportál:
logo Geoportál

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Pozoruhodný život netopýra

14.04.2021

Kostel Povýšení svatého Kříže, který v současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí, v sobě ukrývá mnohé krásy.

Římskokatolický chrám stojí na místě původně zaniklého kláštera augustiánek a je chráněn jako kulturní památka České republiky. Dnes slouží jako farní kostel doubravnické farnosti a v jeho útrobách spočívají tělesné pozůstatky Pernštejnů a Mitrovských. Přesto se kostel může pochlubit i živými obyvateli, pro změnu z živočišné říše. Málokdo ví, že chrám je důležitý z pohledu ochrany přírody, a že je zapsán jako Evropsky významná lokalita v rámci soustavy NATURA 2000. Na své půdě totiž každé léto hostí kolonii samiček chráněného netopýra velkého (Myotis myotis).

Netopýři jsou jedinými savci schopnými aktivního letu, a navíc jsou aktivní zejména v noci. To jim odnepaměti propůjčovalo mýtické až nadpřirozené vlastnosti. V egyptské hrobce byly nalezeny velmi přesné nákresy netopýrů pocházející již z doby 1800 let př. n. l. Netopýr představoval symbol kojící ženy, možná proto, že je to jediné létající stvoření mající zuby a dvě bradavky nebo proto, že se samice pečlivě starají o potomstvo. Dále byl v Egyptě symbolem slabého, ale nesmírně odvážného muže, neboť ač malý a bez peří, dokáže létat. Protože vztah Evropanů ke zvířatům byl určen především křesťanským postojem, byl netopýr po dlouhé období obecně považován za zvíře nečisté, za spojence ďábla, podobně jako např. černá kočka nebo kozel. Nebyl ani pták, ani savec. Z tohoto důvodu patří k zvířatům velmi často využívaným jak v čarodějnictví, tak v léčitelství. Přesto jsou však i v Evropě známy legendy, ve kterých má netopýr naopak s Bohem vztah kladný a podobizny netopýrů se vyskytovaly na erbech některých rodů (např. v Anglii černý netopýr na stříbrném poli, ve Francii zlatý netopýr v modrém poli, ve Švýcarsku černý netopýr ve zlatém poli se zeleným granátovým jablkem). V Číně je dokonce symbolem štěstí wu-fu tj. pět červených netopýrů, jež značí štěstí, bohatství, zdraví, blaženost a dlouhověkost (Obr. 1). Přesto dodnes řada lidí věří nesmyslným pověrám spojeným s netopýry, například, že se netopýři zamotávají do vlasů.



Znak wu-fu - čínský symbol štěstí, bohatství, zdraví, blaženosti a dlouhověkosti.


Netopýří "zvláštnosti"

Netopýři patří do živočišného řádu letouni, latinsky Chiroptera. Ten zahrnuje "typické" netopýry, vrápence se zvláštními výrůstky na čenichu a tropické kaloně. Do posledně jmenované skupiny náleží největší letoun na světě, kterým je kaloň indický s rozpětím křídel až 1,5 m. Tento mírumilovný obr se živí zralým ovocem jako je mango či banány.

Na světě žije kolem 1400 druhů netopýrů, přičemž v České republice jich je 29. Nejmenším z nich je netopýr nejmenší, který váží pouze cca 3 g, s rozpětím křídel asi 20 cm. Je jen o malinko větší než nejmenší žijící savec na světě, kterým je také netopýr, a to netopýrek thajský vážící 2 g a délkou těla 3 cm. Naopak největším naším netopýrem je netopýr obrovský, vážící kolem 50 g a rozpětím křídel až 50 cm.

Netopýři jsou schopni konzumovat nejrůznější typy potravy. Některé druhy se živí ovocem, opylují květy (například přirozené porosty banánovníků jsou opylovány netopýry), živí se nektarem či loví hmyz. Některé druhy se specializují na lov krabů, škorpionů, malých obratlovců jako jsou ryby, žáby, hadi, myši, dokonce i jiné druhy netopýrů. Jihoameričtí upíři obecní se živí výhradně krví savců. Své kořisti ostrými řezáky prokousnou kůži a slízávají krev, která vytéká z rány. Sliny obsahují látky, které brání srážení krve a zároveň působí jako anestetikum, takže kořist kousnutí necítí. Do stejné podčeledi upírů (Desmodontinae) patří ještě dva další druhy, upír bezocasný a upír bělokřídlý, kteří také obývají Jižní a Střední Ameriku, ale napadají téměř výhradně ptáky. Všechny naše druhy netopýrů se živí hmyzem. Jejich úloha v přírodě je nezastupitelná, neboť jsou jedinými predátory nočního létajícího hmyzu. Již zmíněný netopýr nejmenší za noc zkonzumuje až 4 000 komárů, což představuje až 20 % váhy jeho těla.

Aktivní let netopýrům umožňuje přeměna přední končetiny na křídlo (Obr. 2). Nicméně, netopýří křídlo je odlišné od křídla ptačího. Tvoří jej dvě tenké vrstvy kůže mezi nimiž je svalovina protkaná nervy a cévami. Taková létací blána se rozkládá mezi ocasem, zadními končetinami, tělem a předními končetinami s výrazně prodlouženými prsty, kromě palce, jež je volný a opatřený drápem.



Srovnání kostry lidské ruky, ptačího a netopýřího klřídla

Ptačí křídlo je pevné a ptáci jej mohou ohnout jen v rameni a loktu, případně nějak natočit či naklonit. Netopýr má ale možnost nejen pomocí stejných kloubů jako ptáci, ale zejména pomocí prstů měnit plochu křídla či rozličně jej tvarovat, naklánět, zalamovat, řečeno technicky "měnit geometrii křídel". Netopýr dokáže v letu zastavit, couvat nebo vzlétnout kolmo vzhůru. Díky schopnosti naprosto dokonalého manévrování jsou netopýři mezi létajícími tvory v přírodě nedostižnými akrobaty.

K orientaci ve tmě se u netopýrů vyvinula echolokace, schopnost orientovat se pomocí odrazu zvukových vln. Ta funguje podobně jako sonar u ponorek. Netopýři tlamou, nebo případně nosem za pomoci speciálních blanitých výrůstků (u vrápenců), vysílají do krajiny jednotlivé výkřiky o vysoké frekvenci, zpravidla mezi 20 až 55 kHz, ale například vrápenci používají signál o frekvenci 110 kHz. Vyslaná zvuková vlna putuje k překážce (může to být budova, strom nebo malá muška), odrazí se od ní a na základě vyhodnocení ozvěny určují netopýři svoji pozici v prostoru, nebo tvar a rozmístění překážek. Dosah a přesnost echolokace je závislá na frekvenci a typu vysílaných signálů. Některé mohou pronikat až do vzdálenosti 500 m. Nejpřesnější signály ovšem mají mnohem kratší dosah, jen kolem 1 m, zato pomohou rozeznat překážku o tloušťce 0,003 mm, což je přibližně síla lidského vlasu. Lidské ucho je schopno zachytit zvuky v rozmezí 16 Hz až 20 kHz, takže většinu netopýřích výkřiků neslyšíme. Netopýři jsou však schopni vydávat i tzv. slyšitelné nízkofrekvenční signály, které ovšem používají hlavně k sociální komunikaci. Tímto způsobem si netopýři mezi sebou povídají, například matky (samičky) s mláďaty, podobně jako je tomu u lidí.


Netopýří rok

Na podzim se setkávají samičky se samci, aby se spářili a dali vznik nové generaci. Takzvané "swarming sites", místa, kde se obě pohlaví potkávají, se nacházejí v blízkosti jeskyní (např. Kateřinská jeskyně v Moravském Krasu) a samci si zde brání malá teritoria, do nichž mohou vstupovat různé samice. Láska je mezi netopýry velmi benevolentní. Jeden samec se páří s několika samicemi, a naopak jedna samice se může pářit s několika samci. Po kopulaci si samička uchovává životaschopné spermie v rozmnožovacím traktu, a to po dobu až 7 měsíců. K ovulaci, oplodnění vajíčka a vývoji plodu dochází až na jaře. Tímto plánovaným rodičovstvím, odborně řečeno utajenou březostí, se mládě narodí do příznivých klimatických podmínek a hojnosti potravy. Úloha samce zde končí, nestará se ani o samici, ani o mláďata, jak je tomu u většiny ptáků nebo jiných druhů savců.

V zimě, kdy je nedostupná potrava, odlétají hmyzožraví ptáci do teplých krajin, zatímco netopýři upadají do pravého zimního spánku (hibernace). Netopýr velký hibernuje v jeskyních a štolách, kde je stabilní, nízká teplota (2 - 8°C) a vysoká vzdušná vlhkost (60 - 100 %). V jediné jeskyni může hibernovat i několik tisíc jedinců různých druhů, samci a samice dohromady. V tuto dobu netopýři snižují teplotu těla na 6 - 8°C (tedy o více než 30°C oproti aktivitě) a dechovou i tepovou frekvenci na 4 údery srdce za minutu (při aktivním letu tluče srdce až 200x za minutu). V hibernaci tráví evropští netopýři až šest měsíců v roce. Neznamená to ale, že v říjnu přiletí do zimního úkrytu, zalezou do škvíry, zavřou oči a spí až do března. Zhruba jednou za tři týdny se probudí, očistí a vymočí. Mohou se také krátce proletět, než zase upadnou do bezesného spánku. V této době je důležité, abychom netopýry "uměle" nebudili, neboť každé probuzení je spojené s velkou dávkou spotřebované energie, kterou by jinak zvířata díky hibernaci efektivně ušetřila. S blížícím se jarem se netopýři probouzí stále častěji a za teplejších jarních dní podnikají tzv. jarní přelety, kdy se přes různé přechodné úkryty přesouvají do letních úkrytů. Samci se sdružují do tzv. bakalářských kolonií, které tvoří pouze několik málo jedinců. Samice naopak vytvářejí jedny z největších savčích seskupení. Kolonie tadaridy brazilské v severní Americe tvoří až 25 milionů jedinců.

Největší letní kolonie netopýra velkého u nás se nachází na půdě hájovny v Ledcích (okr. Mladá Boleslav) a čítá cca 4 000 kusů. Na kostele v Doubravníku se každý rok zhruba v polovině dubna slétá kolem 400 samiček tohoto druhu (Obr. 3) a přilétají z různých jeskyní Moravského Krasu nebo opuštěných štol na Vysočině. Usídlí se v hřebeni střechy, která je vyhřívaná sluncem a chrání březí samičky před nepřízní počasí a predátory.



Kolonie v obci Manětín, autor: Jaroslav Červený

Začátkem června, tedy po asi 60 dnech, porodí jediné mládě, vážící až 30 % matčina těla. Počet obyvatel střechy se tak rázem zdvojnásobí. Novorozeně je holé a slepé, okamžitě se však přichytí k matčinu prsu. Ukryto pod létací blánou ho zahřívá její tělo, aby se mohlo jako správný savec nakrmit mlékem. Netopýří mléko je tak hutné a výživné, že nejsme schopni jej uměle nahradit. Matky několik dní létají s novorozenci i na lov. Po pěti dnech se mláďatům otevírají oči a samičky je nechávají přes noc samotné. V té době hraje úkryt opět důležitou roli, neboť teplota pod střechou se přes den pohybuje i kolem 50 °C a akumulované teplo se musí udržet i v noci, aby zahřálo nahloučená mláďata. Během 4 - 5 týdnů, kdy matka mládě kojí, vyroste téměř do velikosti dospělce. Začne protahovat křídla a zkouší první nesmělý let. Do srpna se zcela osamostatní a naučí lovit. V této době se letní kolonie (samčí bakalářské i samičí mateřské) rozpadají a netopýři se vydávají na tzv. podzimní přelety, na jejichž konci se obě pohlaví opět po půl roce setkávají při páření a ukládají k zimnímu spánku.


Netopýří trus - přírodní hnojivo

Netopýr velký patří, jak poznáme podle jména, mezi velké druhy netopýrů žijící u nás. Až 80 % jeho potravy tvoří velcí brouci zejména střevlíci, které sbírá z povrchu půdy v blízkosti kosených luk a listnatých lesů. Jako jeden z mála netopýrů neloví za letu. Poté, co zaměří brouka lezoucího v hrabance, dosedne na zem a po silných kostech předloktí ke své kořisti doleze. Vznese se a s broukem v tlamičce létá v kruzích asi 5 m vysoko, kde mu odkousne nestravitelné chitinové krovky a pochutná si na měkkém hmyzím zadečku. Netopýr tak na podzim poctivě buduje tukové zásoby, aby přežil nedostatek potravy v zimním období.

Protože je létání energeticky vysoce náročný způsob pohybu, zkonzumuje netopýr každou noc takové množství potravy, která odpovídá 20 - 30 % váhy jeho těla. Při takovém množství přijaté potravy, aktivní zvířata téměř neustále vylučují. Netopýří trus má podobu malých pelet, tedy válečků s půlkulatými konci podobných hnědým či šedým zrnkům rýže. Z důvodu obsahu nestravitelných chitinových exoskeletů hmyzu se mohou ve světle lesknout. Po promnutí v prstech se oproti myšímu trusu peleta zcela rozdrobí na jemný prach. Velikost jednotlivých pelet je asi 6 mm a váha v čerstvém stavu asi 0,2 g. Jediné zvíře kálí 20 až 30krát za den (noc), což při zjednodušenému předpokladu 25 pelet x 182 dní aktivity (6 měsíců na letním úkrytu) činí 4 550 pelet o váze 910 g. Kolonie 400 samiček tak za léto může vyprodukovat asi 360 kilogramů trusu Obr. 4)



Vyklízení trusu pod kolonií netopýra velkého na kostele v Doubravníku

Zajímavým aspektem vztahu mezi netopýry a lidmi je to, jak důležitý byl jejich trus v mnoha kulturách po celá staletí. "Guano sice není žádný svatý, ale činí mnoho zázraků.", zní překlad jednoho starého přísloví Inků. Huanu, jak byl trus označován, Inkové používali a byli si dobře vědomi toho, jakou cenu pro ně má. Smrtí trestali každého, kdo by chtěl krást nebo ničit tenhle jejich poklad. Trus jako hnojivo přivezli do Evropy Španělé. Z něj později vzniklo španělské označení guáno. Guáno je všestranné organické hnojivo hodnotné obsahem dusíku, fosforu i draslíku a obsahem organických látek. Podle analýz je netopýří guáno složeno přibližně z 15 % dusíku, 1 % fosforu a 2 % draslíku. Obsahuje až 40 % organické hmoty a velké množství živé mikrobiální flóry s užitečnými houbami a bakteriemi. Je ideální pro pokojové rostliny, zeleninu, ovocné stromy, trávníky a okrasné rostliny. Při hnojení na počátku vegetace je vhodné zapravit do půdy asi tak 0,7 kg trusu na 10 metrů čtverečních. Použít můžeme také hnojivé zálivky, podobně jako při kvašení drůbežího nebo holubího trusu. Pokud se netopýří trus využije ke hnojení, nehrozí člověku zdravotní riziko. Snad jen je dobré připomenout, že přílišná koncentrace může vést ke "spálení" rostlin či trávníku.


(Ne)důležitá poznámka na konec

Netopýři nepředstavují pro člověka přímé zdravotní riziko. Celosvětově nejdiskutovanějším tématem poslední doby byla, je a bude nákaza virem SARS-COV-2 způsobující onemocnění COVID-19. Jako nejpravděpodobnější přirozený rezervoár SARS-COV-2 byl vědci identifikován vrápenec prostřední (Rhinolophus affinis), který žije v jeskyních jihovýchodní Asie. K přenosu tohoto viru na člověka ovšem došlo prostřednictvím mezihostitele, jímž je luskoun ostrovní (Manis javanica). Přestože bylo u netopýrů doposud popsáno asi 30 druhů koronavirů, nakazit se onemocněním COVID-19 od netopýra nelze. Není tedy třeba obávat se soužití s těmito užitečnými tvory.


Zukalová Kateřina,
Ústav ekologie a chorob zoozvířat, zvěře, ryb a včel, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno,
Zukal Jan,
Ústav biologie obratlovců, Akademie věd české republiky, Brno




Celý článek | přečteno 775 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce
a nepoužívají soubory cookies k ukládání uživatelských dat.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
prohlášení o přístupnosti webu
© 2004 - 2021