městys Doubravník

Škola

Váženi a milí spoluobčané a ostatní příznivci školy,
velmi pravděpodobně se k Vám už dostala zpráva, že končím ve funkci ředitelky organizace s dlouhým názvem "Základní škola a Mateřské škola Doubravník, okres Brno-venkov, příspěvková organizace", zkráceně školy. Protože mi velmi záleží na tom, aby se k Vám dostaly pravdivé informace, chci se v následujících několika řádcích o ně s Vámi podělit.

O uvolnění z funkce ředitelky k datu 31.7.2022 jsem požádala Radu městyse Doubravník oficiálním dopisem sama, nikým jsem nebyla ovlivněna. Nejednám zbrkle ani v afektu, nejde o spontánní ani překotné rozhodnutí, naopak je plánované a připravené. Ve funkci ředitelky jsem 17 let (je pravda, že bych v ní mohla dosáhnout plnoletosti, ale jistě si vzpomínáte, že 17. narozeniny byly nejhezčí ☺. Svoje děti (vlastní i ty školní) jsem vždycky učila, že musí vědět, kdy mají přestat. Já to teď vím, proto by bylo smutné, kdybych to sama nedokázala. Známé rčení také říká "v nejlepším přestaň" a tím se též řídím.

Nejlepší časy doubravnické školky trvají už několik let. Rekonstrukce staré budovy, zvýšení kapacity nejprve na 50, potom následně na 56 dětí, nepřetržitý zájem rodičů o umístění dětí nejen zdejších, ale i přespolních. Naše školka nepotřebuje reklamu, upozorňuje na sebe svou kvalitou všude, kde se objeví. Ať už jsou to výrobky, vystoupení, edukativní činnost nebo třeba vycházky zaměřené na poznávání okolní přírody. Byli jsme také první školkou (o málo později i školou) v širokém okolí, která integrovala děti s hendikepem a zaměstnávala asistenty pedagoga dávno před tím, než začala dnes tolik diskutovaná inkluze.

Nejlepší časy školní jídelny začaly s rekonstrukcí kuchyně (2006), jejíž vybavení umožnilo vařit 130 obědů. Tehdy nepředstavitelné číslo (v roce 2006 bylo ve škole 28 žáků a ve školce 25 dětí) je dnes už dávno překonáno. Začali jsme vařit pro "cizí strávníky" (tedy i pro Vás ☺), dodáváme jídlo do školky v Borači, blížíme se číslu 200 obědů denně. Původní hrnce přestaly svým objemem stačit, proto na naši žádost zřizovatel zajistil instalaci nového varného bloku. Jedná se o pánev a kotel, které výrazně usnadňují práci.

Nejlepší časy školy jsou právě teď, kdy jsme v září, poprvé za čtvrtstoletí, co zde učím, měli dostatek žáků na to, abychom mohli otevřít 5 tříd a nemuseli spojovat ročníky. Nedostižný sen se stal mým cílem a nyní skutečností. I při počtu téměř 80 žáku jsme schopni svým přístupem zachovat příjemné a bezpečné prostředí. Neúnavně hledáme nové metody učení, podporujeme individualitu každého žáka, zdoláváme úskalí distanční výuky. Společně se školní družinou, která nabízí pestrou a všestrannou odpolední činnost, se věnujeme tradicím, venkovnímu učení, pohybovým aktivitám. Vychovatelky v družině "dotahují", na co nezbývá ve vyučování čas.

Celá "organizace" se za roky mého působení opravdu rozrostla. Společně se skvělým týmem pedagogů i ostatních zaměstnanců, za velké podpory zřizovatele a rodičů se nám podařilo krůček po krůčku vybudovat jí respekt a dobré jméno, které dávno přesáhlo hranice naší obce. Nyní vím, že potřebuje mnohem víc energie a sil, než jsem jí schopna dát, proto chci předat veslo dál. Nástupce jsem si vybrala, je to paní učitelka Petra Peterková. Pokud uspěje v konkurzu, vedení jí ráda předám. Moje působení ve škole tímto nekončí, těším se na staronovou roli učitelky v novém školním roce. Stávající školní rok dokončím, připravím nový a nadále budu pokračovat v jednáních se zřizovatelem a Školskou radou o blízké budoucnosti školy. Věřím, že budu mít ještě příležitost poděkovat všem, kteří pomáhali a podporovali mě.

Eva Hertlová