městys Doubravník

Robinsoni Doubravník

Jak se rodí skautský tábor

Skoro každý ví, jak vypadá a probíhá takový letní tábor. Že se na něm hrají hry a vyrábí různé věci. Málokdo však ví, co všechno obnáší přípravy. Ve skautu máme během roku několik rad, na každé z nich se alespoň trochu mluví o táboře, ale nejvíce na takzvaných táborových radách. Na první si rozdělujeme role. Od vedoucích, kteří budou kontrolovat umyté ruce, až po vedoucího celého tábora. Do dalšího setkání má každý jasně dané, co má za úkol.

Jedním z důležitých kroků je také vymyslet témata celotáborové hry, ze kterých si vybereme to nejlepší. Letos vyhrál Asterix a Obelix. Pak mohlo začít rozřazování postav a vymýšlení příběhu a her. Vše muselo zapadat do sebe. Ke každé hře jsme napsali její souvislost s příběhem a naši představu, jak bude probíhat. Zároveň jsme se soustředili na velké a důležité etapy. Podle hotových her se začalo pracovat na kompletním scénáři. Chtěli jsme, aby měla každá scénka své postavy i děj a aby bylo jasné, k jaké etapě tábora se váže. Hlavní role měl vždy jen jeden vedoucí, u menších se mohly střídat dle situace.

Během roku si můžeme vše v klidu přichystat, ale to se začátkem tábora končí. Tam bývá všechno složitější. Pokud se na něco zapomnělo nebo se někomu nechtělo přípravě věnovat, tak se to musí dodělat během pár volných chvilek. Každý vedoucí má napsané na náramku, co má ten den na starosti. Věci jako dodělávání převleku nebo příprava herní etapy tam ale nejsou. Když člověk dokončí vše potřebné, tábor už probíhá celkem v klidu. Každý večer máme radu, kde se probere následující den a všichni dostanou dříve zmiňované náramky. Vyskytnou-li se přes den nějaké problémy, tak právě na radě se je snažíme vyřešit. A když už není co probírat, odebereme se do velkého tee-pee a čeká nás krásný večer plný příběhů, sazí a anglické slaniny…

Ludvík Janda - Meloun

Závěrečná oddílová fotka se všemi účastníky tábora

Ochutnávání obědů, které uvařily děti na ohni. Ochutnávají Majestatix, Kleopatra, Obelix a Asterix

Rebelujícím Galům se podařilo zajmout římského vojevůdce Caesara

Ohlédnutí za skautským rokem

Odjezdem posledního auta z bouračky tábora a rozvěšením poslední mokré tee-pee plachty v klubovně nám skončil další skautský rok. Byl to rok velmi náročný, který však přinesl mnoho zážitků a dobrodružství a snad i zasel něco dobrého do našeho místa a naší společnosti.

Dvacátý šestý rok našeho oddílu jsme zahájili tradičně na Bozince slavnostním ohněm. Od té doby jsme se každý týden potkávali po družinách na dvouhodinových schůzkách. Byli jsme společně na výpravách v Čučicích v údolí řeky Oslavy, v loděnici v Ivančicích a v Beskydech, kde jsme si vyšlápli na Lysou horu a podívali se ke kamenné mohyle Ivančena, jenž byla vytvořena na památku skautů, kteří byli za účast v protinacistickém odboji popraveni gestapem na samém konci války.

Kromě těchto výprav jsme taky zorganizovali několik oddílových schůzek a večerů s přespáním v klubovně, chození na Mikuláše po Doubravníku a skautský ples. Zúčastnili jsme se taky mezinárodní výpravy pro Betlémské světlo a Svojsíkova závodu v Kuřimi. Na svatého Jiří, jenž je patronem skautů, jsme se sešli ke slavnostnímu ohni na Bozince a na Den Země jsme pomohli uklidit odpadky po obci. Posbírali jsme taky zemědělcům pár kamenů na polích, díky čemuž jsme potom mohli v létě necelé dva týdny tábořit na naší oblíbené louce u Nové Vsi.

Výčtem těchto akcí a činností bych chtěl ještě jednou moc poděkovat všem, kteří se toho účastní. Primárně vedoucím, kteří dělají tohle vše zadarmo a ve svém volném čase. Dětem, kteří na schůzky a akce jezdí a od kterých se toho často máme hodně co učit. Rodičům za důvěru, že nám děti svěří i na tak dlouhou dobu, kterou představuje třeba právě letní tábor. Obzvlášť pak děkuji rodičům, kteří se aktivně zapojují a pomáhají na jednotlivých akcích. To, jak oddíl vypadá, je dílem nás všech.

Výhled do roku následujícího

Nyní se již blíží druhá polovina září. Společně se sejdeme na Bozince, kde opět slavnostním ohněm zahájíme skautský rok - nyní s pořadovým číslem 27. Budeme zase společně chodit na schůzky a jezdit na výpravy. Do toho nás také čeká mnoho nových výzev jako například vyrovnání se s asi nejvyšším náporem dětí do oddílu a zároveň snahou zachovat rodinnou atmosféru, kterou snad v oddíle máme. Taky nás čeká z důvodu zajištění bezpečnosti stěhování klubovny z prostor bývalé textilky do Koldovy vily. Za nabídku a pomoc při přesunu do prostor vily děkujeme obci. Zkrátka čeká nás rok, který jistě přinese mnoho radostí a nadšení a vedle toho bohužel i nějaké ty starosti a zklamání. Snad to první bude převyšovat a podaří se nám něco dobrého zasít i letos.

Martin Klecl - Mates

Mladí skauti z oddílu Robinsoni střílí z luku