městys Doubravník

Skautský tábor Robinsonů z Doubravníku

Tento rok se náš oddíl rozhodl pro tematický tábor inspirovaný jedním z nejslavnějších literárních hrdinů - Vinnetouem. Táborníci tak měli možnost na 14 dní opustit civilizaci a ponořit se do světa divokého západu, indiánů a neohrožených bojovníků za spravedlnost.

Z pohledu táborové vedoucí

První den tábora byl ve znamení příjezdu a ubytování. Skauti si nejprve postavili stany, seznámili se se svými týmy, vymysleli názvy a vyráběli si svoje indiánské čelenky. Tábor však uvedl až večerní zahajovací oheň společně s nástupem, kde každý tým představil svůj název a pokřik. Táborníci se v průběhu 14 dní učili střílet z luku a pušky, bojovat na blízko či získávali znalosti v oblasti kartografie. Časté výpravy do okolních lesů byly zaměřeny na stopování a orientaci v přírodě, kde se učili sledovat stopy zvířat a rozpoznávat rostliny. Dovednosti získané z těchto programů následně využili při etapách, ve kterých soutěžili proti ostatním týmům o výhru celotáborové hry.

Etapy byly různorodé. Ať šlo o lov bizonů, lezení po lanech či poznávání rostlin a stop zvířat, děti byly soutěživé a vždy se naplno snažily. Ve finální etapě se skauti v roli indiánů postavili proti banditům, zatkli jejich vůdce a došlo k podepsání smlouvy o zastavení stavby železnice. Poslední den tábora byl věnován balení a úklidu. Následoval závěrečný oheň, kde proběhlo vyhlášení celotáborové hry, ocenění týmů i jednotlivců a rozloučení.

Natálie Šenková - Judy

Z pohledu účastnice

Ve dnech 29. 6. 2024 až 13. 7. 2024 proběhl tábor Robinsonů Doubravník. Ráno 29. 6. jsme se, jako každý rok, shromáždili na nádraží v Doubravníku. Tam na nás už čekal Vinnetou, který nám sdělil, že bílá tvář chce stavět železnici skrz území našich indiánských kmenů. Také nám řekl, že musíme stavbě železnice co nejrychleji zabránit. Tudíž jsme již tušili, co asi bude tématem letošního tábora... Po příjezdu jsme byli přivítáni nemilým překvapením: zaprvé zabitý indián a zadruhé stavění podsadových stanů (které nás vyčerpalo již první den tábora).

Dále už se mi dny mísily tak nějak dohromady. Družinky, etapa, dřevo, bojovka a večer štrůdl - program pořádaný staršími skauty a skautkami.

Pár etap si ale pamatuji. Jednou z nich byla například etapa rozdělávání ohně pomocí křesadla. Skupinám se měřil čas a rozdíl mezi místem prvním a pátým byl docela znatelný. 1. místo asi 38 minut a 5. místo asi 110 minut. To byla pro mě asi jedna z nejhorších etap, protože můj tým byl předposlední, takže se mu nevedlo dobře.

Naopak jedna z nejlepších etap se týkala zařizování potřebných dokladů na získání možnosti promluvit si o zrušení železnice s úřady. Museli jsme totiž úřady (vedoucí) těžce přesvědčovat, aby nám dokumenty vydaly. Také to byla jediná etapa, která se nehodnotila a to mě docela zaujalo. Stavbě železnice jsme nakonec zdárně zabránili a tak mohli indiáni dál pokračovat ve svých poklidných životech. A my mohli jet domů.

Řekla bych, že i když etapa letošního léta nebyla úplně stoprocentní, chvíle strávené se skautskou rodinou stoprocentní byly, a tak jsme si všichni tábor užili a budeme na něj vzpomínat v dobrém. Tímhle bych chtěla poděkovat všem zúčastněným.

Ludmila Dundáčková

Zapalování slavnostního ohně ze čtyř světových stran

Vinnetou a Old Shatterhand společně s dětmi zatýkají hlavního banditu