all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

městys Doubravník


Oficiální stránky

Doubravník
  Dnes je: 23.10. 2024 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Bezpečný internet:
logo NÚKIB

logo e-bezpečí

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje
Restaurace a penzion
Břetislava Sedláčka
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Naposled přidané:
    dnes   Současnost
- Doubravník na druh...
    včera  Farnost
- Slavnostní žehnání...
    včera  Úřad městyse
- Rozpočtové opatření č.9

Mobilní rozhlas:
- Vinařství Holánek
- Veřejné bruslení
- Fotbalový klub
- Prodej drůbeže
- Vinařství Holánek

Krátké zprávy:
    včera  Školní jídelna
- Jídelní lístek od 28.10…
16/10/24 LIKOV s.r.o.
- Nabídka zaměstnání
15/10/24 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 21.10…
Celý přehled   [6]

Pozemkové úpravy:
- Pozemkové úpravy

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2024

Dotační program,
příspěvky:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Možná vám uniklo:
- Pohádka o velké moudré sově

Počasí:
Počasí Doubravník - Slunečno.cz

Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse
verze pro tisk   [ zde ]

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Slavnostní žehnání kostela Povýšení svatého Kříže v Doubravníku

22.10.2024

Qui durat, vicit. Kdo vytrvá, zvítězí. Tato slova předznamenala dvoudenní slavnostní program (25. a 26. května), kterým Doubravničtí vzdali poctu kostelu Povýšení svatého Kříže, chrámu s téměř 500letou historií. Měli jsme naprosto ojedinělou příležitost vstoupit do úctyhodných prostor božího domu po jeho více jak tříleté zásadní revitalizaci nebo obnově. Pocta s poděkováním směřovaly k šikovným rukám řemeslníků mnoha profesí, ke stavebním a specializovaným firmám, k historikům, archeologům i k paní starostce Barboře Šenkyříkové.

A Pernštejnům, jejich jméno zaznívalo opakovaně, třeba i v souvislosti s jejich pardubickou rodovou větví. Nedvědický mramor září z náhrobních desek největších příslušníků rodu zubří hlavy. Velkolepá, přitom lidskou upřímností dýchající, byla děkovná mše svatá celebrovaná biskupem Mons. Vojtěchem Cikrlem. Hudební doprovod v podání Brněnského katedrálního sboru Magnificat a následně varhanní a pěvecký koncert bratří Přemysla a Pavla Josefa Kšicových (hudebníci mají bystřické kořeny) spolu s Miloslavem Macháněm - trumpetistou Hudby hradní stráže - snesou evropské měřítko. Jak majestátně znějí varhany zrestaurované už před jedenácti lety!

Připomenout musíme všechna milá umělecká vystoupení v Zahradě ticha. V blízkosti kostela byl za pomoci nedvědického kněze P. Zdeňka Chylíka a hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha zasazen památný dub. Autentické záběry z průběhu revitalizace kostela dokumentovaly výjimečnost celého stavebního a restaurátorského procesu. Stanou se součástí historie městyse Doubravníku. Prostory kostela Povýšení svatého Kříže se skvějí v celé své kráse, opomenut nezůstal jediný detail.

Celkový dojem je vskutku impozantní. Můžete jej prožít při individuální prohlídce, ve ztišení při bohoslužbě či při osobním rozjímání. Přesah stavby i slavnostního žehnání kostela směřují daleko za hranice regionu a současných generací.


PaedDr. Libuše Císařová
Převzato z Nedvědického zpravodaje



Kostel znovu v plné kráse


V obci Doubravník na Českomoravské vysočině skončila rekonstrukce významné památky

Zatímco Pražané tráví čas debatami nad jakýmisi letadly-motýly na fasádě jednoho domu a nad tanečky jisté profesorky Akademie, jinde se raději pracuje. Po několikaleté rekonstrukci se veřejnosti v plné kráse otevírá opravený goticko-renesanční kostel v městysu Doubravník.

Přiznám se bez mučení, že jsem tu stavbu neznal a neomlouvá mne ani fakt, že nejsem odborníkem na gotiku ani renesanci. Když mne na naší chalupě na Českomoravské vysočině kdysi navštívil můj přítel a toho času slovinský velvyslanec Damjan Prelovšek, s nímž jsem kdysi ještě ve spolupráci s Tomášem Valenou a Miloslavem Řepou připravoval Plečnikovu výstavu na Pražském hradě, projevil přání vidět doubravnický kostel, o němž hodně slyšel a četl. Dodávám, že na rozdíl ode mne se Damjan nezabývá jen dílem svého slavného krajana, nýbrž i starší architekturou. Odjeli jsme tedy do městyse Doubravník.

Kostel působí v krajině jako maják, jeho věž je vidět už z dálky.

Revitalizace kostela Povýšení sv. Kříže probíhala od roku 2020. Výsledek je ohromující a mimořádná památka je opět po staletích v plném lesku.

Krásné bylo i slavnostní otevření kostela. Pontifikální mši svatou celebroval brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Následoval koncert bratří Přemysla a Pavla Josefa Kšicových, jejichž tatínka znám jako varhaníka katedrály sv. Víta. Spojení trubka, varhany a zpěv potvrdilo, že v prostoru kostela je skvělá akustika. Koncert vyvrcholil úvodní partií barokní skladby Te Deum od Marka-Antoina Charpentiera. Následovaly četné další akce: poděkování starostky všem, kdo se na realizaci podíleli, sázení památného dubu, prohlídky chrámu, koncerty, divadelní představení… Dobrá věc se tedy podařila!


Zdeněk Lukeš


Výňatek z článku Zdeňka Lukeše, historika architektury v Lidových novinách. Je spolu se svým synem Janem autorem grafiky Slavnostního žehnání kostela. O jeho práci se můžete dočíst na http://zdeneklukes.eu.




Slavnostním průvodem v čele s našimi ministranty, trvalým jáhnem děkanství tišnovského Václavem Kotlářem, našim duchovním správcem P. Zdeňkem Chylíkem a biskupem Mons. Vojtěchem Cikrlem byla zahájena dvoudenní slavnost žehnání. Prapor městyse Doubravníka nesl místostarosta městyse Miroslav Truhlář. Průvodu se také zúčastnili zástupci Sboru dobrovolných hasičů Doubravník, jejich prapor nesl Vít Sedláček, krojovaná chasa, zástupci doubravnického skautského oddílu Robinsoni a rytíři řádu Božího hrobu



Slavnostní mši sv. celebroval Mons. Vojtěch Cikrle a zpěvem doprovázel pod vedením Petra Kolaře Brněnský katedrální sbor Magnificat, Katedrální žestě, sólo zpěv Richard Kolař, varhany Přemysl Kšica



Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich vyslovil obdiv stavitelům kostela a poděkování všem, kdo se podíleli na revitalizaci



Na slavnostní žehnání přijela i Helena Sedláčková, příznivkyně Doubravníka a zejména Pernštejnů. Už při přípravě nám velmi držela palce a přislíbila provést přednášku, na kterou se již nyní těšíme



Karel Gregůrek - mistr stavby a generální projektant Petr Daniel. Oba svou zkušeností ve stavebním oboru přispěli zásadně ke zdárnému průběhu revitalizace. Tesaři Ondřej Bartas a František Chrbolka vedli týmy tesařů ve velmi náročných podmínkách. František Žíla uzavíral jejich práci se svým týmem klempířů



Sobotní večer uzavřela Svatomichalská gregoriánská schola pod vedením pana Josefa Gerbricha a ráno zahájila i nedělní část slavnosti doprovodem latinské mše svaté



Začátek koncertu sourozenců Přemysla a Pavla Josefa Kšicových spolu s Miloslavem Macháněm musel být posunut, aby se hosté zvládli přesunout z farní budovy, kde našli úkryt před probíhající průtrží mračen. Kdo vytrval, byl odměněn niterným hudebním zážitkem. Varhany rozezněl v průběhu mše svaté i na koncertě Přemysl Kšica a svým nádherným sólovým zpěvem vyplnil kostelní prostor jeho bratr Pavel Josef Kšica



Loutkové divadlo Paravánek - Pohádky ze Špalíčku - pásmo pohádek na motivy Františka Hrubína. V neděli odpoledne, zatímco ve farní zahradě probíhalo posezení s doubravnickým kytarovým triem, se na faře soustředily děti, aby jim nic neuniklo z pohádky



Fotografie: Eliška Pinďáková, Zdeněk Krejčí a Eduard Najt






Celý článek | přečteno 23 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce
a nepoužívají soubory cookies k ukládání uživatelských dat.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
prohlášení o přístupnosti webu
© 2004 - 2024