městys Doubravník

Botanická rarita na Bozince

Navzdory tomu, co titulek slibuje, musím v úvodu uvést zajímavost z Moravského krasu. V tamních krasových údolích (např. v Pustém žlebu, ale i v jiných menších úzkých údolích), kam nepřichází přímé sluneční paprsky, panuje značná vzdušná vlhkost. Vlivem toho přecházejí některé druhy rostlin na kmeny stromů. Často jde o kapradiny, jako jsou sleziník červený a osladič obecný. Z kvetoucích rostlin to jsou nejčastěji mokrýš střídavolistý, netýkavka malokvětá, locika zední a šťavel kyselý. Ve všech případech jde o rostliny vyhledávající nebo tolerující vlhká a stinná stanoviště. Podobná situace, byť nikoliv tak výrazná, je v Trenkově rokli u Drahonína a v údolí Křeptovského potoka.

Strom z Ameriky

Vraťme se však k Bozince. Na tomto kopci byly kdysi vysázeny akáty. Jde o dřevinu původem ze Severní Ameriky a Mexika, která byla do Evropy přivezena počátkem 17. století. Akát byl oblíben především pro své nepatrné stanovištní nároky: světlomilný akát je na půdu a vláhu naprosto nenáročný. Navíc jeho vonné květy vyhledávají včely. Co se týče bylinného podrostu, je Bozinka učebnicovým příkladem vyznívání panonské provincie, tedy teplomilná a suchomilná květena není už tak bohatá jako na Květnici u Tišnova, nicméně se zde ještě vyskytují teplomilné druhy jako je divizna jižní rakouská a silenka ušnice. Samozřejmě se objevují také druhy nitrofilní (vlaštovičník větší, kopřiva dvoudomá apod.), nicméně celé okolí Bozinky vyniká vysokou biodiverzitou druhů a splňuje všechny atributy harmonické kulturní krajiny.

Masíčko pro mravence

S velkým překvapením jsem se setkal počátkem června letošního roku. Na vzrostlém akátu vyrůstal ve výšce 2,5 metru exemplář vlaštovičníku většího! Jak se tam dostal? Následně se mi vybavila vzpomínka, že jsem kdysi pozoroval stejný druh na mraveništi při kraji lesa nedaleko Veverské Bítýšky. Vlaštovičník, podobně jako některé další druhy rostlin využívá při rozšiřování svých semen zvláštní strategii, při které figurují mravenci. Na semenech jsou totiž drobné "přílepky" zvané "masíčka", odborně elaiosomy. A právě ta mravence lákají. Rádi je konzumují a odnášejí do svého obydlí. Někdy "masíčko" cestou zkonzumují a semeno nechají na místě. A právě to je případ vlaštovičníku na kmeni akátu. Pokud však vezmeme v úvahu, že klíčení semene je proces, při kterém se vytvoří kořínek a stonek, a že růst rostliny zahrnuje další vývoj těchto částí, a to všechno v drobné rýze kmene, jde o malý zázrak a velkou raritu.

Radoslav Patočka

Vlaštovičník na akátu na Bozince, zhruba 2,5 m nad zemí