Dnes je: 06.12. 2024 | | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam | |
v regionech: - Tišnov |
- Bystřice nad Pernštejnem |
včera Zastupitelstvo - Usnesení č.ZM-18/2024 |
včera Zastupitelstvo - Usnesení č.ZM-17/2024 |
03/12/24 Úřední deska - Svolání zastupitelstva |
- Místní knihovna |
- |
- |
- Drůbežárna Prace |
- Mikuláš |
03/12/24 Školní jídelna - Jídelní lístek od 09.12… |
19/11/24 Obřadka Nedv... - Program sezóna 24/25 |
19/11/24 Městys Nedv... - Pozvánka na koncert |
Celý přehled [6] |
Doubravnický zpravodaj |
obsah čísla 02/2024 |
verze pro tisk [ zde ] |
Ze starých fotografií je patrné, že náměstí bylo původně bez stromů. Mnoho domů ještě bylo kryto šindelem, středem od Ulice k Uličce byl povrchový rigol, kterým se sváděla odpadní voda.
náměstí ještě beze stromů
Po celém prostranství se volně pohybovala drůbež. Proto se tu také říkalo na husím rynku a dodnes ještě mnoho lidí tzv. "chodí do rynku", jak můžeme občas zaslechnout...
Kanalizaci obec dlouho neměla. Veškeré splašky byly odváděny strouhou do řeky Svratky, nebo se prostě vsakovaly do země.
Zdrojem pitné vody byla mramorová kašna, která stála původně na horním konci náměstí a voda do ní byla přiváděna z Koktové studýnky. Nová kašna byla postavená z cihel, a snad právě proto roku 1879 dosloužila.
Dnešní podobu kašny, která je uprostřed náměstí, navrhl doubravnický rodák ing. Jiří Kala.
kašna v roce 1999
Obvod je železobetonový, původní pískovcová obruba však byla zachována. Voda se přivádí nově položeným potrubím z Horního Rakovce. To staré, původní bylo zhotoveno z borových klád, které hajný Jelínek odborně provrtával dlouhým nebozezem.
Kašna byla vždy místem setkávání. Scházely se zde služky, které nosívaly vodu v putýnkách do okolních statků a hospodáři zde napájeli koně, nebo dobytek hnaný z pastvy. Na náměstí tenkrát ještě nebyly rozměřené cesty - každý si po volném prostranství namířil jak chtěl.
A místa bylo opravdu zapotřebí. Vždyť ještě v 19.století u nás bývaly trhy a jarmarky velmi slavné a pro místní občany značně výnosné. Nové hospodářské poměry si však vynutily jiné formy obchodování a tak jejich sláva po první světové válce pomalu zanikla.
náměstí kolem roku 1925
Dlouhá léta se debatovalo o tom, jak náměstí ozelenit. Nejprve zde byly vysázeny tzv. Sýsovy hrušky "neznámky", které však nepůsobily patřičným dojmem a tak se v roce 1895 začalo s vysazováním lip. Mladé stromky byly vykopány v "Pasíčce" a na "Skalách". Dnes tedy mají kolem 120-ti let.
K definitivním úpravám bylo přikročeno až v roce 1949. Národní umělec prof.dr.ing. Bohuslav Fuchs, z Brna vypracoval zdarma základní návrh na úpravu náměstí, který pozděj místním podmínkám přizpůsobil doubravnický rodák ing. arch. Rudolf Nahodil. Na konečné podobě se podíleli snad všichni obyvatelé Doubravníka a někdy i letní hosté.
Náměstí bylo po celém obvodu osázeno růžemi.
V horní části nedaleko školy bylo zřízeno dětské hřiště s kolotočem a houpačkami, které jsou dodnes v provozu. Jenom ledová plocha na bruslení se už v zimě nedělá...
kolotoč a houpačky v horní části náměstí
Bystrého pozorovatele jistě upoutají pískovcové sochy sv.Jana Nepomuckého a sv.Šebestiána, které jsou dílem špičkového brněnského sochaře Ondřeje Schweigla. Na náměstí byly umístěny za faráře Jana Kašpárka roku 1760, ale o tom je už zmínka jinde.
socha sv. Šebestiána - detail
Na závěr nesmíme zapomenout na památník obětem 2.světové války, který z lipového kmene vytesal akademický sochař z Křížovic pan Zdeněk Macháček.
zdroj: L.Mazáč, B.Bukal - DOUBRAVNÍK