městys Doubravník

Kostel v Doubravníku [3]

Náboženské poměry v historii Doubravníka by si zasluhovaly možná podrobnější zpracování. Zvláště pak doba husitská, předbělohorská a pobělohorská. V tomto článku však bude jen stručné shrnutí.

Vilém I. z Pernštejna se v září roku 1415 zúčastnil valného sněmu pražského, z něhož vzešel ostrý protest proti upálení Mistra Jana Husa. Vilémův syn Bavor bojoval proti křižákům roku 1426 u Ústí nad Labem a v roce 1427 u Tachova.

Vilém II. z Pernštejna, ačkoliv katolík, byl velkým přítelem Českých bratří. Po něm zdědil veškeré statky syn Jan zvaný Bohatý, který na svém panství pro změnu podporoval luteranismus.
Tento velmož se zúčastnil i vzpoury proti Ferdinandovi I. Ale jeho bratr Vratislav Nádherný na přání své manželky vypudil od nás evangelické duchovní a dosadil místo nich katolické kněze.

Po rodovém úpadku a prodeji Pernštejna i s celým panstvím v roce 1596 Pavlu Katharynovi z Katharu (za 44.000 zlatých) nastal obrat a na faru byli opět dosazeni faráři luterští.

Z nich největší pozornost zasluhuje Tobiáš Závorka Lipenský.

Narodil se roku 1554 v Lipníku, který tenkrát patřil Pernštejnům. Po studiích, kdy dosáhl ordinace evangelického kněze se stal farářem ve Slavkově a roku 1590 začal svoje působení v Olší na Tišnovsku. Již tehdy byl velmi literárně činný. Roku 1592 vydal nákladem Pavla Katharyna z Katharu písně s notami: "Zpívání pohřební staré i nové". V roce 1592 se stal farářem v Bystřici pod Hostýnem, kde pracoval na velkém kancionálu sloužícímu evangelické církvi na Moravě. Koupil tam i dva grunty, které však záhy prodal, když se roku 1597 stal děkanem a farářem v Doubravníku.

V roce 1602 vydal svůj kancionál "Písně chval božských" a 1606 vyšlo jeho druhé vydání.
Předmluva ke knize "Pravidla služebnosti církevních" je datována 24.října 1607 na doubravnické faře.

Tobiáše Závorku vystřídal po jeho smrti roku 1614 nový evangelický správce Jan Mathaei Šeda.

Po událostech na Bílé hoře roku 1620 ale nastává období protireformace.

Pernštejnské panství převzal Adam Lev Licek z Riesenburka. Vdova po něm Estera sice ještě protestanství nějaký čas podporovala, ale po sňatku s Krištofem z Lichtenštejna-Kastelkornu, který roku 1623 povolal jesuitu z Brna, se farnost navrátila ke katolictví.

Jistě to nebyla jednoduchá doba a určitě docházelo k mnoha náboženským sporům.

Za faráře Jana Nepomuka Kašpárka (1765 - 1790) byly v kostele vystavěny již zmíněné Schweiglovy oltáře a na náměstí pak sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Šebestiána.

Za jeho nástupce Františka Šperky (1790 - 1803) byla dostavěna hlavní věž kostela. Na portrétu tohoto duchovního správce, chovaném na faře, (nyní v depozitu v Brně) - je renesanční portál nad hlavním vchodem kostela zakreslen ještě nad vchodem postranním.

Z dalších duchovních správců zasluhuje zmínku najmě farář František Ronovský (1863 - 1871), který patřil do generace takzvaných "zapadlých vlastenců", jak svým zjevem, tak kněžským působením.

Učil mládež i dospělé pěstovat ovocné stromky, roubovat apod. Založil za tím účelem ovocnou zahrádku, kterou věnoval praktickému vyučování školních dětí za spolupráce učitelů. Nejdříve ve Štěpánově, poté i u nás. Získané zkušenosti uveřejňoval v kalendářích Moravan, kam přispěl i odborným článkem "Zahradníček na horách". Celé své snažení uzavřel do knihy o 476 stranách pod názvem "Hospodářská kniha", jejíž výtisky jsou dodnes zachovány.

Na vzorné farské zahradě pěstoval i víno, moruše, meruňky, mišpule a chřest. Rouby z jeho zahrady jsou rozšířeny po celém povodí řeky Svratky.

Za děkana Jana Hlouška (1907 - 1951) byl kostel opravován zvenčí roku 1921 částkou 100.000 Kč a později i uvnitř.

Další rozsáhlou rekonstrukci započal ve spolupráci s památkovým úřadem ThDr.Alois Kolář, za jehož působení byly zrestaurovány postranní oltáře a stará střešní krytina byla nahrazena měděným plechem. Také historická budova přilehlé fary se dočkala potřebné opravy.

Opravu fasády věže kostela dokončoval již jeho nástupce P. Jaroslav Pezlar.

Také filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie v sousedním Černvíru prošel rozsáhlými opravami.

Dnes [r.2004] je za přispění Obecního úřadu dokončována rekonstrukce vitrážových okenních tabulek.

předchozí části:

• - Kostel v Doubravníku [1]
• - Kostel v Doubravníku [2]

soubory ke stažení:

• - Kostel v Doubravníku [CZ]  
• - Kostel v Doubravníku [DE]  
• - Kostel v Doubravníku [EN]