městys Doubravník

Lesy obce Doubravník [4]

Uvážíme-li poměry stanovištní a hospodářské, vidíme, že v našich podmínkách se dají pěstovat všechny běžné jehličnaté dřeviny, z listnatých pak především dub, buk, javor - klen, jasan a lípa. Na dostatečně vlhkých stanovištích pak také olše.

Po letech se opět vracíme k preferenci smíšených porostů, které svoji přirozenější skladbou mnohem lépe odolávají vichřicím, tlaku námrazy, dobře působí na provětrávání půdy a správný rozklad humusu.
V konečném důsledku pak smíšené lesy poskytují rozmanitější dříví, takže je možné efektivněji reagovat na potřeby trhu.

Ministerstvo zemědělství dalo tomuto trendu zelenou a vytvořilo dotační program, díky kterému je možné získat příspěvek na zalesnění zemědělské půdy, nebo příspěvek na vnášení melioračních dřevin do stejnorodých porostů - tzv. monokultur.

Obec Doubravník této nabídky několikrát využila a např. pod Křížovicemi je takto zalesněn více než hektar bývalé pastviny.

malá ukázka z Křížovic

Další pozemky byly následně vybrány, oploceny a zalesněny v částech "Záhumí - Brzoňov" a o rok později na "Brabencové".

Záhumí - Brzoňov

Hlavní dřevinou v těchto porostech zůstává i nadále hospodářsky ceněný smrk (Picea abies), ovšem už s částečnou příměsí melioračních dřevin - konkrétně buk, dub a modřín.
Díky oplocení jsou minimalizovány škody způsobené srnčí zvěří a na takové porosty je pak radost pohledět...

rozluka porostu vnášením MZD, zde modřín

Největší škody v obecním lese působí lýkožrout smrkový (Ips typographus) a jemu podobné druhy z čeledi kůrovců.

Díky loňskému suchu, které bylo skutečně enormní a v lese se vylíhly tři generace těchto škůdců, očekáváme letos značné poškození lesa právě tímto činitelem.

Klikoroh borový škodí minimálně, neboť pečlivým úklidem těžebních zbytků (kde tento brouk přežívá) v minulých letech, se jeho stav minimalizoval.

Srnčí zvěř v zimních měsících okusuje terminální výhony mladých sazenic, čemuž se dá částečně zabránit již zmíněným oplocením nebo vhodným repelentním nátěrem.
Poměrně často se ale setkáváme s poškození kmínku při vytloukání parůžků z lýčí.

odrostek dubu poškozený vytloukáním

Pokud bychom vzali v potaz činitele abiotické, což je sníh, námraza a vítr, tak větší škody byly způsobeny jen posledně jmenovaným. V naší oblasti tzv. "přepadové větry západní".

K lokálním vývratům dochází každoročně a hmota z nich bývá průběžně zpracována na palivové dříví, které obec nabízí k odkupu místním občanům.

smrkový vývrat v Pasíčce

Poslední větší polom v rozsahu asi 65 m³ byl zaznamenán v říjnu roku 2002 v oddělení 128 na lokalitě "Černvíří".

Na závěr tohoto pojednání bych snad ještě podtrhl, že obecní les není možné chápat jen jako hospodářský prostor, kde se děje "výroba dříví", ale že je to především kus živé přírody v našem okolí.
Je to dědictví, které nám bylo svěřeno a které bychom měli předat příštím generacím alespoň v dobrém stavu, když už ne v lepším.

semenáček jedle bělokoré - (Abies alba)

A to je k lesu zatím vše.

Petr Koukal