all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

městys Doubravník


Oficiální stránky

Doubravník
  Dnes je: 17.09. 2021 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Mobilní rozhlas:
logo mobilní rozhlas

Bezpečný internet:
logo internet pro seniory

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje
Restaurace a penzion
Břetislava Sedláčka
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
    včera  Současnost
- Očkování imobilních ob...
    včera  Úřední deska
- Opatření obecné p...
10/09/21 Úřední deska
- Vyhrazení plochy pro...

Krátké zprávy:
15/09/21 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 20.09…
15/09/21 Hrad Pernštejn
- Pozvánka na výstavu
07/09/21 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 13.09…
Celý přehled   [13]

Pozemkové úpravy:
- KoPÚ v k.ú. Doubravník

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  01/2021

Turistické noviny
Turistické noviny
duben/2021   *.pdf

Zpravodaj Oblastní charity
Zpravodaj Oblastní charity Tišnov
05/2020 ve formátu *.pdf

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury
- Podpora akcí

Možná vám uniklo:
- Doubravnické hody 2013

Počasí:
Počasí Doubravník - Slunečno.cz

Obecní geoportál:
logo Geoportál

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Dávné pověsti [4]

13.08.2004

V neděli slaví naši sousedé v Černvíru  pouť a my při této příležitosti znovu otevíráme seriál "Dávné pověsti". Na řadu přichází legenda

...

O zemanu Vítkovi z Černvíru

Čas plynul a Pernštejnové se stali nejbohatším rodem v české zemi. Jejich majetek čítal Přerov, Lipník i Prostějov, patřil jim zámek Hluboká, Pardubice i Litice a mnoho dalších.

Jenže jak už to bývá s majetkem přichází i zpupnost, arogance a čím dál tím větší touha po moci. Když tedy Pernštejnové hráli prim ve vysoké politice, o to více jim vadilo, že přímo v údolí Švarcavy nadohled od jejich hradu se nachází svobodný dvorec, který má vlastního pána.

Hospodařil zde zeman Vítek z Černvíru se svou starou matkou. Žil svobodně a po svém, neboť ke hradu neměl žádné vazalské povinosti. Snad jen jedinou.
V případě, že by se chtěl oženit, smí tak učinit jen s dovolením vrchnosti...

Ale kdeže svatba, na tu je vždycky dost času smál se Vítek a po práci odjížděl s přáteli na lov do okolních hvozdů.

Jenomže jeho matka už příliš zestárla a začala snít o mladé hospodyni, která by jí v domácnosti pomohla. Začala tedy Vítka přemlouvat a ten nakonec jejímu nalehání podlehl.

Potlačil v sobě hrdost a vydal se na Pernštejn.
Byl přesvědčen, že když řádně a ve slušnosti požádá o povolení, tak že ho bez řečí dostane. Zmýlil se však převelice.

Panovník, který tajně doufal, že Vítkovo hospodářství připojí ke svým državám, neměl na zachování jeho starobylého rodu zájem.
S potěšením se pásl na jeho ponížení a nakonec se mu vysmál:
"Takhle se chodí s žádostí? K vrchnosti bys měl přijít po kolenou a pak se můžeme bavit..."

Zdrcený Vítek se vrátil domů. Trápil se ve své uražené hrdosti a nadával na mocného souseda.
Jenže matka byla neodbytná, naléhala a tak syn ještě jednou poslechl.

Na vlastním dvoře poklekl a po kolenou zamířil ke hradu. Ploužil se pomalu vpřed, ale více než rozedraná kolena ho bolelo ponížení a potupa, k níž se propůjčil.

Asi v půli cesty mu došla trpělivost, vyskočil na nohy a vztekle zavolal:
"Nikdy se ti nepoddám, proradný Pernštejne! Mám už dost toho útisku a bezpráví!"

Zamířil domů a na zarmoucenou matku ani nepohlédl.

Ta když viděla, že se synem nic nesvede, začala konat sama. Klekla si před prahem a po kolenou se drala vzhůru ke hradu. Urazila dlouhou cestu kolem potoka a nakonec se ocitla až v hodovní síni.
Zde začala před pánem naříkat a úpěnlivě prosit za svého syna.

Hosté přerušili bujaré veselí a tázavě se dívali na Pernštejna, jak rozhodne. Ten, když viděl starou ženu a její do krve rozedraná kolena náhle změkl. Pohnulo se v něm svědomí a nebohé ženě vyhověl.

A pak už to vzalo rychlý spád .
Vítek se brzy oženil a jeho panství nadále vzkvétalo.
Jen místu nedaleko Černvíra, kde stával zemanský dvorec, se dodnes říká na památku zoufalého činu staré vdovy "Klečany".


Celý článek | přečteno 3.958 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce
a nepoužívají soubory cookies k ukládání uživatelských dat.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
prohlášení o přístupnosti webu
© 2004 - 2021