Dnes je: 21.12. 2024 | | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam | |
v regionech: - Tišnov |
- Bystřice nad Pernštejnem |
včera Současnost - Jihomoravský kraj... |
18/12/24 Úřad městyse - Rozpočet městyse ... |
18/12/24 Úřad městyse - Střednědobý výhled ro... |
- Vánoční kapři |
- Turnaj ve stolním... |
- Turnaj ve stolním... |
- Půlnoční mše svatá |
- Betlémské světlo |
18/12/24 Školní jídelna - Jídelní lístek od 30.12… |
19/11/24 Obřadka Nedv... - Program sezóna 24/25 |
06/11/24 Kavárna Pohoda - Arteterapie |
Celý přehled [4] |
Doubravnický zpravodaj |
obsah čísla 02/2024 |
verze pro tisk [ zde ] |
V sobotu 20.června 2009 pořádají "naši turisté" Dálkový pochod a pro účastníky je připraveno hned několik tras.
Zdatnější borci zvolí jistě náročnější túru, ale i na krátké trase lze vidět mnoho zajímavého. Pro rodiče s menšími dětmi bude asi nejpřitažlivější 10-ti kilometrová, nenáročná procházka v blízkém okolí a tak je tu pro lepší představu malý průvodce.
Z Doubravníku se vydáme po zelené značce na Sejřek. Cesta vede zpočátku hlubokým úvozem a poměrně do kopce, takže ač ještě plni síly budete muset chvilku spočinout. Výhodou budiž stín ze vzrostlých akátů, které zde byly uměle vysazeny jako medonosná dřevina pro včely. Pod nimi se nachází velice chudé bylinné patro, důsledek kořenové chemie právě akátu, který se takto brání konkurenci.
Mezi řídkou vegetací - zejména v začátku stoupání vystupuje na povrch grafitová hornina, která se zde kdysi snad těžila. Nemůžete ji přehlédnout, je to nápadně černý kámen, kterým lze skutečně "psát"...
Na první křižovatce cest je po pravé straně obecní oplocenka, kde už sedmým rokem vyrůstá poměrně pestrá skladba dřevin. Zkuste nahlédnout. V jedné řadě nápadně převyšuje smrčky Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) - najdete ji?
Po třech kilometrech dalšího putování vesměs borovým lesem se před vámi objeví Sejřek. Poblíž zemědělského areálu se na stráni v rákosí u potoka ukrývá smírčí kámen - památník tragické události. Je to kamenná deska z bílého mramoru necelý metr vysoká a na ní je plastický reliéf kříže. Stáří se odhaduje asi na 600 let.
Legenda vypraví, že se na tomto místě ze žárlivosti napadly nůžkami dvě střihačky ovcí a obě zemřely na vykrvácení. Jak dopadl onen mladík, kvůli kterému zřejmě spor vyvstal však pověst neuvadí...
Úzká silnička k osadě Raková nás přivede pod mohutné duby, v jejichž korunách roste parazitický ochmet - obdoba jedlového jmelí. Nyní, v čase plného olistění, jej ovšem snadno přehlédneme. Nad vesnicí býval kdysi rybníček, který napájel hamry a mlýn v časech, kdy obecní pozemky držel jakýsi rytíř jménem Musil. Podle pověsti to ale nebyl žádný lidumil a svůj život dokonal ve vězení na hradě Pernštejně. Jeho majetek zpustl, ale v 16.století zde byly postaveny dva větší grunty na nichž se hospodařilo. V roce 1900 bylo v Rakové 11.domů a 67 obyvatel, které bychom dnes ale marně hledali. Na návsi je ticho, několik posledních domků už slouží jen k rekreaci.
Po proudu potoka se dostaneme až k "maňovské křižovatce". Kdysi zde fungovala legendární osvěžovna "Saloon pod širákem", kterou v letních měsících povozoval Štěpán Kosek. To už je také minulost, takže tekutiny je třeba doplnit z vlastních zásob.
Kdo by se odvážil sestoupit k osvěžení přímo do potoka, může pod mostem zahlédnou zajímavý jev, za kterým se jinak jezdí do krasových jeskyní. Přímo z mostní klenby zde vystupují miniaturní krápníky, vytvořené pomalým rozpouštěným vápence.
Krápníky pod maňovským mostem
Do Maňové je to už mírně do kopce. Patří k nejstarším osadám v doubravnickém okolí. V historických knihách je zmiňována jako "Manow". Po třicetileté válce hodně zpustla ale postupem času nabývala zase na rozkvětu. Od roku 1901 stávala na začátku obce základní škola se zahradou - dnes přestavěna na moderní rezidenci v soukromém vlastnictví.
Kolem vzorně udržované kapličky na malé návsi nás cesta vyvede do rovin "za Bozinkou". Před námi leží zemědělsky obdělávaná půda, pole a louky. Budeme-li mít štěstí, jistě vyplašíme hejno koroptví, které se tu po čase znovu objevují a z oblohy nám zazpívá typický obyvatel tohoto biotopu Skřivan polní (Alauda arvensis).
Svážnicí mezi poli se dostaneme ke křižovatce u protějšího lesa. Kdo má ještě dostatek sil, může odbočit ke kapličce sv. Máří Magdalény, na vrcholku kopce. Naopak, kdo potřebuje síly po cestě doplnit, odpočine si na lavičce u nedalekého Menhiru, kde prý je možné načerpat tachyonovou energii.
Dolů do Doubravníka už to jde samo. Vyjdeme u břehu potoka Rakovce a jsme téměř v cíli. Ještě před polednem? To potvrzuje, že trasa 10km není nijak náročná a rozhodně stojí za to se na ni vypravit.
Petr Koukal