all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

městys Doubravník


Oficiální stránky

Doubravník
  Dnes je: 02.11. 2024 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Bezpečný internet:
logo NÚKIB

logo e-bezpečí

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje
Restaurace a penzion
Břetislava Sedláčka
Rekreační středisko - PRUDKÁ
MVDr.Barbora Bartošová
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Naposled přidané:
30/10/24 Farnost
- Přednáška o klášteru
29/10/24 Současnost
- Varování Policie ČR
25/10/24 Současnost
- Připravujeme pali...

Mobilní rozhlas:
- Vinařství Holánek
- DS Kámen
- Zahradnictví Litava
-
- Veřejné bruslení

Krátké zprávy:
31/10/24 Městys Nedv...
- Pozvánka na přednášku
29/10/24 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 04.11…
11/10/24 Obřadka Nedv...
- Cestovatelský podvečer
Celý přehled   [4]

Pozemkové úpravy:
- Pozemkové úpravy

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2024

Dotační program,
příspěvky:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Možná vám uniklo:
- Pozvánka na výstavu

Počasí:
Počasí Doubravník - Slunečno.cz

Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse
verze pro tisk   [ zde ]

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Nejkrásnější květiny Doubravnicka

07.10.2011

I když je otázka posuzování krásy i u květin věc osobního názoru, dovolím si Vám předložit pohled na dvě, které se mi nejvíce líbí.

Tou první je lilie zlatohlávek. Její exotický zjev i velikost a barva ji činí asi nejkrásnější květinou, která u nás roste. Její výskyt je již dlouho znám, hlavně díky tomu, že roste v přírodní rezervaci Sokolí skála.

Její ochrana byla jedním z důvodů, proč tato nejstarší rezervace Tišnovska vznikla. Lilie zlatohlavá (Lilium martagon) je z hlediska ochrany přírody zařazena do třetí skupiny - rostliny ohrožené. Své druhové jméno prý získala díky dávným alchymistům, kteří se pomocí jejich zlatožlutých cibulí snažili měnit různé kovy na zlato.



Lilie zlatohlavá (Lilium martagon)

V okolí Doubravníka je poměrně hojná. Roste na nejméně pěti lokalitách, z toho čtyři jsou v nejbližším okolí Sokolí skály a jedna na Vinohradě. Je možné, že je těch míst více. Vyskytuje se tu celkem ve stovkách exemplářů. Kvete jich však podstatně méně. Její pupeny zřejmě chutnají srnčí zvěři, takže vykvete jen asi každá desátá rostlina. Je to velká škoda, neboť vidět desítky rozkvetlých lilií na jednom místě by byl ohromující zážitek. Kvetení začíná na přelomu května a června a nejpřístupnější je na lokalitě v Pasičce.

Tou druhou je nedávno doc. Lacinou objevený brambořík. Jeho jméno je uváděno v seznamu chráněných rostlin, kde je zařazen stejně jako lilie do třetí skupiny-ohrožené, jako brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), ve starších publikacích však uváděn jako evropský. Je u nás daleko vzácnější než lilie, neboť roste jen v několika exemplářích. Jde pravděpodobně o nejsevernější lokalitu jeho výskytu na Tišnovsku.



Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens)

Rostlinka je mnohem menší než lilie i květy jsou menší. Květy mají stejně exotický tvar jako lilie a opojně voní. Kvést začínají koncem července a vydrží celý srpen. Po odkvětu se stopka spirálovitě stáčí a zatlačí semena do země. I jeho listy jsou velmi zajímavé svou bílou kresbou.

Celá rostlina je jedovatá, nejvíce hlíza. Jed, který obsahuje, se sušením nebo vařením ničí. Např. na Sicílii se hlízy některých bramboříků používají k omámení ryb při lovu. Jed však kupodivu neškodí divokým vepřům, naopak u nich podporuje trávení, což věděli staří Egypťané, a používali proto bramboříkových hlíz při výkrmu domácích prasat.

Doufejme, že populace bramboříku vydrží i do budoucna a budeme se moci těšit krásou jejich květů. Známý a oblíbený pokojový brambořík z něj nevznikl, je formou bramboříku perského.

Krásou by se výše uvedeným druhům mohly vyrovnat i tři druhy vstavačovitých rostlin (orchidejí), uvedených doc. Lacinou v knize "Doubravník v dějinách 1208-2008", a to prstnatec májový, vstavač osmahlý a vstavač kukačka. Ty jsem však v letošním roce kvést nezastihl.

Vstavač kukačka byl dle pamětníků v našem okolí dosti hojný, i já ho na Pláňavě pamatuji. Na dvou v knize uvedených lokalitách výskytu už delší dobu nekvete, byl na nich vysazen les. Lokalitu vstavače osmahlého přesně neznám, je možné, že jsem jej přehlédl a ještě zde roste.

Literatura:

  • Jan Lacina: Květnice a příroda Tišnovska
  • Jan Novák: Naše jedovaté rostliny


Ing. Jaroslav Sterzel



Celý článek | přečteno 4.644 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce
a nepoužívají soubory cookies k ukládání uživatelských dat.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
prohlášení o přístupnosti webu
© 2004 - 2024