městys Doubravník

Noční motýli Doubravníka

V tomto článku o motýlech Doubravníka bych se chtěl věnovat tzv. nočním motýlům. Klasifikace motýlů v poslední době doznala zásadních změn. Rozdělení motýlů na denní a noční je tradiční, ale odborníky neuznávané, z praktických důvodů se stále běžně používá i v naučných publikacích.

Dle názvu by se zdálo, že se jedná o motýly, kteří létají za soumraku nebo v noci. Velký počet jich však létá i za dne. Nočních motýlů je mnohonásobně více než denních a i když jde většinou o malé a nenápadné druhy, někteří jsou velmi atraktivní. U některých druhů došlo u samiček k redukci křídel, takže nelétají a motýlům se nepodobají. Určování některých nočních motýlů, především malých druhů je náročné a pro člověka, který není odborník, mnohdy nemožné. Proto se budu zabývat nočními motýly, které jsem v Doubravníku pozoroval, kteří jsou snadno identifikovatelní.

Pozorování nočních motýlů je dosti složité. U těch, kteří létají ve dne, to není problém. Horší to je u těch, kteří jsou aktivní v noci. I to se však dá zvládnout. Někteří přilétají po soumraku ke květům, které začínají v noci vonět. Jsou to například keře zimolezu, šeříku či květiny jako okrasný tabák, nocenka, večernice apod. Mnohé druhy láká světlo, např. pouliční osvětlení, nebo je lze nalákat na hnijící ovoce.

Přástevník kostivalový na kvetoucím sadci konopáči na Vinohradě

Mnozí noční motýli si svou krásou, ani velikostí s denními nezadají. V Doubravníku a jeho okolí jich lze pozorovat mnoho druhů a těšit se jejich krásou.K nočním motýlům patří i největší motýl Evropy, martináč hrušňový (Saturnia pyri), žijící na jižní Moravě a dosahující rozpětí křídel až 14 cm. Bylo pro mne velkým překvapením, když v reakci na můj první článek o motýlech, sdělil pan Hertl, že jej dvakrát v Doubravníku viděl. Bylo by to opět potvrzení toho, že teplomilné druhy hmyzu se v poslední době dostávají severněji. Já jsem se s ním u nás nesetkal, i když jsem se velmi snažil. Vídal jsem jej na předhůří Kavkazu, kde jsem byl na rehabilitačním pobytu a jednoho mám ve své sbírce.

poškozený martináč hrušňový z Dagomysu

Nejčastěji lze z nočních motýlů pozorovat vřetenušky. V letní dny kdy svítí slunce, jsou jich plné louky. Je pravdou, že v nových publikacích o motýlech jsou někdy uváděny spolu s denními motýly. Já je v příspěvku o denních motýlech neuvedl, tak je uvádím dnes. Jedná se o menší motýly s červenými nebo oranžovými skvrnami na tmavolesklých předních křídlech. Nejčastěji je zastihneme, jak hodují na různých druzích bodláků. Napočítal jsem jich sedm druhů a jednoho zelenáčka, který k nim patří a liší se kovově zelenými předními křídly.

Zelenáček šťovíkový

Vřetenušky mateřidoušková a kozinková z Hlaváčova

Motýly z čeledi lišajovitých jsem pozoroval hlavně na rozkvetlém zimolezu. Těsně po soumraku, když začal vonět, se k němu začali slétat. Na květy neusedali, ale prudkým máváním křídly stáli na místě a sáli z květů dlouhým sosákem. Přitom vydávali charakteristický bzučivý tón. Jedná se o poměrně velké motýly s poměrně úzkými předními křídly a robustním tělem.

Přilétal žlutozelený s růžovými pruhy lišaj vrbkový (Deilephila elpenor), podobný lišaj kyprejový (Deilephila porcellus) s růžovým tělem, popelavě šedý lišaj borový (Sphinx pinastri) a elegantní lišaj svízelový (Hyles galii), velký až s rozpětím křídel přes 10 cm lišaj svlačcový (Agrius convolvuli). Hojná je dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum) která za slunečních dnů nalétává na kvetoucí rostliny, často i na balkonovky, jako petúnie nebo pelargónie. Získat jejich fotografie v přírodě je velmi složité, proto uvádím fotografie motýlů ze své sbírky.

Lišaj svízelový

Lišaj svlačcový

Další čeledí atraktivních nočních motýlů jsou přástevníci. Jejich daleko nejznámějším představitelem je přástevník medvědí (Arctia caja). Vyhledává křovinaté stráně, okraje lesů a často sedává na zdech. Jeho přední křídla mají hnědou kamufláž a snadno se přehlédne. Teprve až roztáhne křídla, objeví se cihlově červená barva s modročernými skvrnami. Častěji se můžeme setkat na podzim s jeho velkými huňatými housenkami, které si hledají místo k přezimování. I když jsem ho několikrát spatřil, vyfotografovat se mi ho nepodařilo. Zato přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) se díky tomu, že létá za dne snadno fotografuje. Zcela pravidelně ho lze najít na kvetoucím sadci konopáči na cestě Vinohradem i jinde.Velmi hojný je drobný přástevník chrastavcový (Diacrisia sannio). Jeho samečci v různých odstínech žluté s tmavými tečkami létají v prudkém letním slunci na Hlaváčově a menší tmavější samičky sedí ukryty v trávě. Jiné druhy přástevníků se mi doposud nepodařilo objevit.

Z nepřeberného množství dalších druhů motýlů s nočním výskytem se zmíním jen o několika.Je to především všude hojný kovolesklec gamma (Autographa gamma). Motýl dostal své jméno podle bílé skvrny na svých šedých předních křídlech mající podobu řeckého písmene gama.Známé jsou také bílé můrky, vylétající z trávy s peříčkovými křídly pernatušky trnkové (Pterophorus pentadactyla). S velkými motýli s nápadnými oky na křídlech z čeledi martináčovitých, k nimž patří i shora uvedený martináč hrušňový nebo největší motýli světa z tropů, jsem se nesetkal. Stejně tak jsem se nesetkal se stužkonoskami z čeledi můrovitých, z nichž stužkonosku modrou (Catocala fraxini), pod vlivem překrásné básně Petra Bezruče, spatřit je mým snem. A tak bych mohl popisovat další druhy, které lze v naší přírodě spatřit, ale pro něž již v mém příspěvku není místo.

O motýlech bylo vydáno mnoho publikací. Nejnovější a asi také nejpodrobnější vydává nakladatelství "academia", pod názvem Motýli a housenky střední Evropy. Dosud vyšly tři díly a čtvrtý věnovaný motýlům s denní aktivitou se chystá. Motýli patří k nejohroženějším skupinám hmyzu civilizačním tlakem, a proto Společnost pro ochranu motýlů ČR pořádá každoročně sčítání druhů motýlů v ČR.

Ing Jaroslav Sterzel