městys Doubravník

Zapomenutý lom

Při návštěvě obecního lesa na parcele č. 1545 komisí životního prostředí jsme byli panem Petrem Koukalem upozorněni na zarostlý lom. Tento lom není zaznamenán na žádné dostupné mapě.

Nezmiňují se o něm ani RNDr. Stanislav Vosyka CSc., ani RNDr. Mojmír Hrádek CSc. v geologických pracích o Doubravníku. Zmínku o lomu jsem nenašel ani u zřejmě největšího znalce Doubravníka, pana Leopolda Mazáče.

Lom se nachází ve stráni na levé straně cesty k Černvíru v lokalitě Pustá v nadmořské výšce 400 m. Jeho stáří lze těžko určit. Absence zmínek o něm a stav čelní stěny lomu svědčí o tom, že byl založen před dlouhou dobou a zřejmě jen na jednorázové použití. V masivu Brda a Vinohradu je v bítešské rule založeno několik malých lomů v rozsahu několika desítek kubíků výlomu. Ty sloužily pro potřeby místních obyvatel. Tento lom je mnohem větší a důvodem jeho provozu by mohla být stavba silnice z Doubravníka do Nedvědice v roce 1839.

Pohled na čelbu lomu.

Cesta z Doubravníku do Nedvědice vedla původně přes dřevěný most u kapličky sv. Anny na levý břeh Svratky a podél něj do Černvíru a zpět přes krytý most na pravý břeh. Svědčí o tom jak kresba Františka Richtra z roku 1824, tak skica katastru obce z roku 1826. Tato cesta byla nezpevněná a zřejmě přestala pro rozvíjející se dopravu vyhovovat. Proto bylo rozhodnuto postavit novou a kratší, bez mostů. Nová cesta prochází nivou řeky Svratky silně podmáčenou a v té době i často zaplavovanou. Proto bylo nutno silnici zvednout nad úroveň terénu tak, aby ji neovlivňovaly záplavy a zajistit ji proti propadání. K tomu bylo potřeba velké množství kvalitního kamene. Aby byla stavba silnice co nejlevnější, logicky se nabízí použití kamene z místních zdrojů.

Pozemek, na kterém se lom nachází, patřil v době stavby silnice hrabatům Mittrowským. V současnosti patří Doubravníku, který ho získal dle zápisu v kronice 17. července 1931 od velkostatku Pernštejn, jako borovinu za 31 000 Kč. Zřejmě proto, že po pozemkové reformě provedené po vzniku Československa se šlechta dostala do majetkových potíží a zbavovala se neproduktivního majetku.

V lomu byla těžena ortorula, která v tom místě tvoří jazyk ve dvouslídném svoru, ze kterého je hřbet tvořen. Tato hornina je kvalitní a pro těžbu vhodná. Jiná kvalitní hornina se v těchto místech na pravém břehu Svratky nevyskytuje. O tom se můžeme přesvědčit na cestě z Krchůvku k chatám na Záhomí. Hornina v lomu je popukaná, což usnadňovalo její těžbu, která byla prováděna pravděpodobně ručně. Stopy po trhací práci jsem nenašel, což opět svědčí o tom, že těžba proběhla před mnoha lety. Pouze ve vrchní části je hornina méně zvětralá a nezarostlá mechem. Zda byla těžena v novější době, nebo opadala, se nedá určit. Kameny na dně lomu jsem nenašel, někdo je zřejmě vysbíral.

Detailní pohled na rulu v čelbě lomu.

Zjistit plochu lomu a kubaturu výlomu je dosti složité. Kontury boku jsou nejasné z důvodu dlouhé doby od využívání. Jsou zarostlé lesem a rovněž pohyb zeminy zde vykonal svoje. Pro dopravu kamene se využíval svah a proto i dno lomu je svažité. Ústí lomu má šířku kolem 70 m a čelba necelých 40 m. Délka lomu je asi 50 m a výška stěny je 15 m. Podle hrubého výpočtu odhaduji vytěžené množství kamene asi na 2 000 kubických metrů. Toto množství by mohlo, pokud bylo použito, postačit na podkladovou vrstvu silnice mezi Doubravníkem a Černvírem.

Tento článek berte jako mou domněnku na dobu těžby i účelu lomu. O lomu jsem nic nezjistil, a proto jsem hledal logická vysvětlení pro jeho existenci. Možná je všechno jinak a třeba si někdo vzpomene na účel i dobu těžby v lomu a seznámí nás s ní.

Jaroslav Sterzel