all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

městys Doubravník


Oficiální stránky

Doubravník
  Dnes je: 09.08. 2020 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Mobilní rozhlas:
logo mobilní rozhlas

Bezpečný internet:
logo internet pro seniory

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Místní akční skupina Brána Brněnska, z.s.
Dobrovolný svazek obcí Tišnovsko
Restaurace a penzion
Břetislava Sedláčka
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
07/08/20 Úřad městyse
- Rozpočtové opatření č.5
01/08/20 Fotogalerie
- Drvopleň obecný
31/07/20 Úřední deska
- Stanovení počtu členů

Krátké zprávy:
    dnes  MUDr. Pecinová
- Změna ordinační doby
07/08/20 MICROTEX a. s.
- Nabídka zaměstnání
04/08/20 LIKOV s.r.o.
- Nabídka zaměstnání
Celý přehled   [8]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  01/2020

Zpravodaj Oblastní charity
Zpravodaj Oblastní charity Tišnov
02/2020 ve formátu *.pdf

Možná vám uniklo:
- Doplnění vybavení doubravnické zásahové jednotky SDH v roce 2017

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- Kamaráde, ty bys m...
- Počasí v červenci
- Zoo zve na večerní...
- PÍPNI A JEĎ - c...
- Nevěsty z jiných s...

Počasí:
Počasí Doubravník - Slunečno.cz

Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Kalendář městyse
verze pro tisk   [1]  [2]

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Krajina, po které stéká voda I.

24.12.2019

Zvláštní titulek. Po krajině přece voda nestéká. Krajina není potřená něčím nepropustným! Krajina a voda patří odjakživa k sobě. Tak ji známe. Tak jsme v ní vyrůstali a do ní se rádi vraceli, vděční za její stálost a proměnlivost, vděční za rozmanitost květeny a zvířeny, pro které byla krajina stejně jako pro nás domovem.

Do takové krajiny se voda vpíjí, zasakuje. Kdyby voda po krajině stékala, krajina by začala usychat! A pak, při pohledu na ni by člověku jen těžko přicházelo na mysl to laskavé slovo krajina. Bez vody by krajina už nebyla krajinou.

Co to tedy může být za výjimečný kus země, po kterém voda stéká. Skála? Skály? Vysoké hory? Lom? Velkolom? Letiště? Nebo snad pouště, či polopouště? Tak pouště a polopouště určitě ne, tam voda zasákne. To by musely být pokryty nepropustnou vrstvou a to nejsou. Která krajina je tak bláhová, že nechce pít? A která nepije, když žízní? Která žíznivá krajina neotevírá cesty srážkové vodě pro zatékání do podzemních zásobníků? Která bláhová krajina nepije, když může a potom usychá?

Ta bláhová krajina je překvapivě na dosah, je všude kolem nás. Vnímáme neblahé změny kolem nás. Všimneme si odumírání lesů. Vnímáme však pohříchu pouze ty změny, které jsou pozorovatelné pouhým okem. Zato změny v krajině pouhým okem nepostřehnutelné, často vážnější, nevnímáme vůbec. Čas od času si jen postěžujeme, že máme smutný primát, že jsme generací, která může pozorovat v krajině nejvíce změn za jeden lidský život. A že nová generace lesníků už nebude muset zvedat pohled k nebi, aby se podívala do korun stromů. Dokonce si o sobě můžeme na stránkách Deníku N (letos, 1. prosince) přečíst rozhovor s dvanáctiletým Kryštofem Bártou, který tvrdí: "Vy nám zničíte planetu, a pak si zemřete." Řeknete si, vida, máme našeho vlastního českého a pěkně drzého klimatického aktivistu. Máme naši vlastní českou paralelu světoznámé Grety Thunbergové, švédské školačky, která dala podnět pro vznik hnutí pátečních školních stávek pro klima. V duchu se hned ptáme, za čí peníze takto mluví. Kdopak je za tím naším aktivistou a čí moudra to vlastně papouškuje? Budou nám tu rozhodovat děti? Kryštof bude ale přeci jenom z trochu jiného těsta než Greta. Ve volných chvílích hraje divadlo a přiznává, že rád provokuje. Také má smysl pro humor. Říká, že jediný sport, který dělá, je uhýbání před pohlavky ostatních a že si je určitě zaslouží za to, jak rád hraje na nervy ostatních. Pozoruhodné sebehodnocení.

Ať tak či onak, mladým "potížistům" se daří přitáhnout pozornost k neřešeným problémům kolem nás. Není divu, nebojí se mluvit. Vyrůstají v době, kdy se čím dál častěji mluví o zvyšujícím se tempu vymírání rostlinných a živočišných druhů, o obtížně předvídatelných následcích klimatické změny a nedovedou pochopit, proč se s tím rodiče smířili, proč s tím dospělí něco nedělají. Na panelu významných obchodních a politických vůdců v lednu tohoto roku v Davosu řekla Greta Thunbergová například:

"Někteří lidé, některé společnosti, zejména ti, co rozhodují, přesně věděli, jaké cenné hodnoty obětují, aby pokračovali v získávání nepředstavitelného množství peněz. A vy zde patříte právě do této skupiny lidí". Pokračovala: "Chci, abyste jednali, jako kdyby byl dům v plamenech - protože tomu tak je".

Přidávají se i dospělí. Generální tajemník OSN António Guterres řekl na konferenci na Novém Zélandu v květnu 2019, že jeho generace "nevyhrává bitvu proti klimatickým změnám" a že je na mladých, aby "zachránili tuto planetu".

Také mladá generace v Doubravníku se v poslední době začíná více zajímat o to, co se děje v okolní přírodě. Určitě nejsem sám, kdo zaznamenává nebývalý zájem o příčiny negativních změn a hlavně o praktické kroky, vedoucí k ozdravení nemocné krajiny. O situaci v lesích a o nástinech řešení pravidelně informuje Petr Koukal /Kůrovcové desatero pro vlastníky lesa (6.11. 2019), Udržet vodu v krajině (4.7. 2019), Těžba dříví na Bozince (3.4. 2019), Kůrovec - nástin situace v lesích městyse Doubravník (1.1. 2019), již 33. díl (!) z cyklu článků "Lesy městyse Doubravník [33] (26.5.2018)/. Dalším, který se ve svých příspěvcích rovněž neúnavně věnuje okolní přírodě, je Jaroslav Sterzel. Konkrétní kroky, jak zahájit a uskutečnit různé projekty oživení krajiny rozepisují Lucie Kopřivová /Jedlý les - žijeme tu spolu (8.10.2018)/ a Zuzana Škyříková /Vody v krajině ubývá (3.7. 2017)/. Všechny články na téma "příroda, okolí" lze nalézt na internetových stránkách městyse.

Prakticky pečuje o přírodu v rámci spolku Rezekvítek (nezisková organizace zabývající se ekologickou výchovou a ochranou přírody) už rovných deset let Ing. Vilém Jurek, vedoucí úseku Péče o přírodu (management krajiny, brigády, praxe, dobrovolnictví). Na jaře 2018 připravil s kolegy zvláštní vydání Jihomoravských ekolistů, kde se objevily příklady z praxe a ukázky toho, jak krajině pomoci. Mottem článku je ochrana, plánování a správa krajiny. V letošním roce zveřejnily Kulturní noviny Vilému Jurkovi soubor jednotlivých kroků, které by měl vlastník, aktivní člověk a politik udělat pro ochranu, plánování a správu krajiny. Příspěvek je pojmenován jako "Stručný manuál, jak udělat něco dobrého pro krajinu". Stojí za to citovat z úvodního odstavce článku:

"V diskusi zavládlo teoretizování a pitvoření se, kam že nám mizí ta voda, proč schnou stromy, proč ubývá hmyz a podobně. Klejeme, analyzujeme, ale nic moc praktického a zásadního neděláme. Máme popsány stohy papírů různých koncepcí - jen namátkou Adaptační strategie ČR, Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice, Národní akční plán adaptace na změnu klimatu apod. Bohužel tyto krásné studie krajinu nezachrání, dokud se jejich cíle nebudou naplňovat."

Vilém Jurek vychází vstříc požadavkům na konkrétní kroky pro ozdravění krajiny, a to byl důvod, proč byl pozván na jarní přednášku do Doubravníku.

A ještě jedna citace od Viléma Jurka:

"K suchu už bylo řečeno mnoho, takže hrozí kopírování už dávno řečeného. Najednou se roztrhl pytel s odborníky a každý problematice sucha rozumí jako emeritní profesor bioklimatologie."

Přestože toho bylo o suchu řečeno již tolik, troufám si říct, že kopírování už dávno řečeného v jednotlivých článcích "Krajina, po které stéká voda" nehrozí. To podstatné nám totiž stále uniká, stále nechápeme, proč krajina nepije, když žízní. Víceméně sice tušíme, že onemocněla kůže krajiny, že onemocněla půda, ale před snahou o nápravu by měla být popsána příčina a průběh infekce půdy. Zdrojem informací pro tento a pro připravované články je jednak připravovaný dokument "Voda pro půdu a půda pro vodu" a jednak přednáška "Krajina, po které stéká voda", která zazněla dne 15. listopadu 2019 ve Staré radnici v Doubravníku.



Setí kukuřice přímo do druhově bohaté meziplodinové směsky

Setí kukuřice přímo do druhově bohaté meziplodinové směsky budí oprávněnou pozornost (Rakousko, Kaindorf, květen 2019). Tento způsob vychází z hlavních zásad nově se šířícího zemědělství, které více zohledňují biologické principy: (a) - minimalizace zásahů do půdy a respekt k osevním postupům, (b) - využívání druhově co nejbohatší směsky meziplodin, (c) - nutnost trvalého vegetačního pokryvu půdy.



Jaroslav Záhora



Celý článek | přečteno 558 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce
a nepoužívají soubory cookies k ukládání uživatelských dat.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
prohlášení o přístupnosti webu
© 2004 - 2020