městys Doubravník

Jak se žije včelám nejen v okolí Doubravníku

Vážení přátelé,
nejprve mi dovolte v několika bodech vyzdvihnout význam a užitečnost včel pro přírodu a naše životní prostředí obecně:

• Včely se významně podílejí na zachování biodiverzity krajiny a její ekologické rovnováhy.
• Včely se podílejí na opylování více než 80 % druhů rostlin a téměř 80 % potravinové výroby je závislé na opylovačích.
• Královská geografická společnost v Londýně prohlásila, že včely jsou nejdůležitějšími živými stvořeními na Zemi.
• 20. května se slaví každoročně Světový den včel.

Choroby, nebo chemikálie?

Každý včelař musí při své práci čelit výzvám. Ať už se jedná o choroby, škůdce, rozmary přírody nebo činnosti člověka. V hustě osídlené zemědělsky obdělávané krajině dochází ke střetům mezi zemědělci a včelaři. Jedná se o používání pesticidů při ochraně polních plodin, anebo pro včelaře nevhodnou skladbu plodin, které neposkytují včelám zdroj pylu a nektaru. Z pohledu zemědělců je ideální nepoužívat chemikálie vůbec, avšak oni jsou svázáni předpisy a nařízeními na používání pesticidů. Včelaři jsou také nuceni při potlačování roztoče kleštíka včelího (varroa destructor) používat pesticidy (akaricidy) při podzimním léčení.

Květiny pro hmyz

Mnohé obce a města začaly zakládat kvetoucí záhony a louky plné pestrobarevných květů hemžící se včelami, čmeláky, motýly a ostatním hmyzem. Pomoci však mohou nejen obce a města, ale prakticky každý, kdo má nějaký pozemek okolo svého domu. Stačí na zahrádce vysázet několik kvetoucích keřů, nějaké bylinky a květiny, aby na ně létala spousta užitečného hmyzu včetně včel. Chtěl bych připomenout, že na obecním pozemku za hřištěm u mlýna byla taková zahrada zřízena.

Naštěstí se přemýšlení lidí mění a doufejme, že k lepšímu směrem k životnímu prostředí. Lidé se opět zajímají o přírodu a možnost pěstování zeleniny a bylinek pro svoji potřebu, domácí výrobu kompotů, džemů či kvašené zeleniny. Nechtějí si nechat vnutit drahé unifikované chutě nadnárodních výrobců a obchodních řetězců.

Nebezpečí z Asie

Včelaři byli informováni o nebezpečí, které hrozí od sršně asijské zavlečené náhodně roku 2004 do Francie. Odtud se rozšířila do Itálie, Španělska, Portugalska, Německa, Belgie, Nizozemska, Velké Británie a do Švýcarska. Tato sršeň napadá hmyz včetně včel. Způsobuje rovněž škody na ovoci a víně. Informace o tomto nebezpečném druhu a co dělat při zjištění jeho výskytu uvádíme v Doubravnickém zpravodaji níže, případně je informační leták k dispozici na úřadě městyse.

Vlastimil Potůček

Drvodělka fialová (Xylocopa violacea).
Nápadně velká včela, má podobu čmeláka. Žije samotářsky většinou, jen v teplých vinařských oblastech.
Vykusuje do suchého dřeva svislou chodbičku, v nichž si založí hnízdo. Výskyt u nás je dalším projevem oteplování.
Autor snímku: J. Sterzel

Sršeň asijská: likvidátorka včelstva

Popis druhu

Sršeň asijskou (Vespa velutina) si lze lehce splést se sršní obecnou (Vespa crabro). Asijská sršeň je o něco menší, hlava a část zadečku jsou černé, s úzkým žlutým páskem na začátku zadečku a výrazným žlutooranžovým páskem na konci zadečku. Nohy má černé se žlutými konci. Hlava je zepředu žlutooranžová a při pohledu shora černá. Hruď sršně obecné je pokrytá červenavými skvrnami. Zadeček je žlutý s černými pruhy. Nohy má hnědé. Hlava je zepředu žlutá a při pohledu shora oranžovohnědá (viz srovnávací fotografie).

Sršeň asijská je černá se žlutýma nohama

Sršeň obecná je spíše žlutooranžová

Sršeň asijská (Vespa velutina) je predátorem různých hmyzích druhů včetně opylovatelů a může způsobit značné ztráty na včelstvech. Z toho důvodu vyvolává obavy včelařů. V Evropské unii byla označena za vysoce rizikový cizokrajný druh kvůli ohrožení původní biodiverzity. Způsobuje rovněž škody v ovocných sadech a vinohradech. Její přítomnost začíná znepokojovat místní orgány a širokou veřejnost.

Pozorování

Hnízda si staví zejména vysoko v korunách stromů ve výšce více než 15 metrů a jsou často skryta pod vrstvami listí a větví. Hnízda se mohou vyskytovat i v blízkosti budov. Sršně asijské jsou aktivní jen přes den. Vývoj dělnic trvá při optimálních podmínkách přibližně 30 dní. Královny a samci se líhnou koncem léta a páří se na podzim.

Co dělat, když je potkáte

Včasné zpozorování sršní asijských a ničení jejich hnízd je nejúčinnější metodou na zpomalení jejich šíření. Sršně asijské často létají okolo včelích úlů, kde chytají včely přímo u vstupů do úlů. Lze je nalézt i v ovocných sadech, kde se živí sladkou šťávou ze zralého ovoce.

Když včelař zjistí, že se v okolí včelnice vyskytují sršně asijské, je zapotřebí přijmout následující opatření:

• Chránit prostor před vstupy do úlů speciálními pastmi, mj. soustavou elektricky nabitých drátů nebo síťovinou.
• Udržovat silná a zdravá včelstva.
• Udržovat včelnici v čistotě.
• Nahlásit výskyt Vespa velutina místnímu včelařskému spolku a Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky přes web invaznidruhy.nature.cz nebo na e-mail invaznidruhy@nature.cz.