městys Doubravník

Co ti, Katko, tvá nová role přináší?

Naše školka a předškolní děti mi přirostly k srdci už v době, kdy jsem zde před lety začínala jako asistentka pedagoga. Zažila jsem dvě jiné vedoucí, Hanku Špačkovou a Alču Šikulovou a obě vedly školku tak, že se tu děti mohly cítit bezpečně, vždy to byla školka velmi aktivní, plná hezkých vztahů s rodiči i mezi sebou navzájem. Ráda bych na ně navázala, zároveň vnímám svou práci jako možnost mít vliv na směřování mateřské školy a obohatit ji o prvky moderního vzdělávání.

Jak bys ráda na předchozí vedoucí navázala a jaké máš priority?

Ráda bych pokračovala v dobrých věcech, které v doubravnické školce vždy fungovaly - vedení dětí k lásce k přírodě, organizování tradičních akcí jako například lampiónový průvod, moštování, vítání adventu. Vždy mně bude záležet na tom, aby se děti v naší školce cítily "jako doma". Volíme postupnou adaptaci nových žáčků, máme věkově smíšené třídy. Dbáme na to, aby si každé dítě mohlo vybrat činnost podle zájmu a svých silných stránek. Protože chceme, aby učení děti bavilo, zapojujeme je nově také do výběru a tvorby tématu. Důležitá je pro mě také spolupráce se základní školou. Mám další nápady, jak spolupráci ještě prohloubit.

Jako stěžejní vnímám také vztahy s rodiči.

Další prioritou je spolupráce v našem týmu. Moc si vážím toho, že letos panuje v našem kolektivu přátelská atmosféra. Společně se dělíme o nápady, daří se společně realizovat projekty a akce. Snažíme se neustále rozvíjet - učíme se na ukulele, vzděláváme se. Uvědomuji si, že bez dobrého kolektivu člověk nic nezmůže, a tak touto cestou děkuji svým kolegyním za jejich práci a přístup k dětem. Cením si toho, že se dovedeme společně zasmát a sdílet zážitky z naší práce.

Na webových stránkách (zsmsdoubravnik.cz) jsem si všimla nového motta:

Špinavé děti, ale čisté vztahy,
poznávat svět, to nás baví.
Zkušenost je víc než řeči,
pohyb v přírodě nám svědčí.

Hrajeme si, zkoumáme,
pravidla si hlídáme.
Radujme se, je to dar,
každý jsme originál.
Co vyjadřuje?

Nové motto vyjadřuje náš přístup k učení předškolních dětí. Ze zkušenosti víme, že děti nejvíce zaujme, když si mohou věci osahat, ochutnat, vyzkoušet a učit se z vlastních zážitků. To si nejlépe zapamatují a cítí se u toho dobře. "Špinavé děti" máme v mottu proto, že se špíny nebojíme. Nejde o to, že bychom děti nabádali, aby se ušpinily, ale víme, že při poznávání světa všemi smysly se to může stát. Záleží nám na tom, aby vzdělávání v naší školce bylo kvalitní a zároveň hravé - děti mnohdy ani nevědí, že se učí. Snažíme se vyvažovat volnost a originalitu každého dítěte s respektováním nastavených pravidel.

Je doubravnická školka zařazena v nějakém speciálním programu? Montessori, Zdravá mateřská škola apod.?

Naše školka je vedena jako státní mateřská škola bez zaměření, ale stylem učení se nejvíce podobáme programu Začít spolu. Zařazujeme ranní kruh, využíváme tematicky zaměřená centra aktivit, kde se děti hravou formou učí.

Specifikem naší školky je každotýdenní projekt tzv. Dlouhé procházky. Každý čtvrtek vyrážejí obě třídy na celodopolední procházku se svačinkou v batůžku. V přírodě zažíváme spoustu dobrodružství a učíme se být partou. Děti ví, že každý má jiné tempo a je potřeba pomáhat mladším, některé děti dostanou od rodičů "dobrůtky" a je hezké pozorovat, jak se děti o svačinky rozdělí s kamarády, když někdo spadne, jiný ho zvedne nebo pomůže kamarádovi zdolat složitější terén. Pro temperamentnější děti je to skvělá příležitost se vyřádit a vybít energii, pro ty opatrnější je prima vyzkoušet, co dokáže zvládnout a zjistit, že v přírodě je nám dobře. A tak nyní v listopadu už nikoho "nebolí nožičky" a na vycházkách panuje dobrá nálada. Někdy místo výpravy do přírody zařazujeme výlety za kulturou - navštěvujeme tišnovskou knihovnu, solnou jeskyni, kino či divadlo nebo navštívíme zajímavé akce okolních obcí - Den dětí v Nedvědici, velikonoční stezka v Černvíře atd. Určitě se dá o našich pedagožkách říct, že jsou velmi aktivní a dobrodružství se nebojí.

Co tebe osobně na práci ve školce nejvíce naplňuje?

Se školkou je to jako s kofolou "když ji miluješ, není co řešit". Žádný den není stejný, plány vycházejí tak na 30 procent, pracuješ často v hlučném prostředí plném "všeho", ale ta radost a opravdovost předškolních dětí, kterou člověk denně zažívá, ti dobíjí baterky a vidíš, že tvá práce má smysl. Jak píše Robert Fulgum: "Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce" a protože rozhovor už lépe nezakončím, připojuji na závěr citaci z jeho knihy, která patří mezi mé nejoblíbenější.

O všechno se rozděl.
Hraj fér.
Nikoho nebij.
Vracej věci tam, kde si je našel.
Uklízej po sobě.
Neber si nic, co ti nepatří.
Když někomu ublížíš, řekni promiň.
Před jídlem si umyj ruce.
Splachuj.
Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.
Žij vyrovnaně - trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj.
Každý den odpoledne si zdřímni.
Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.

(Robert Fulgum: Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce)

Děkuji za rozhovor.

Připravila Veronika Chludilová