městys Doubravník

Doubravník očima sběratele minerálů

Jako mnoho studentů hornicko-geologické fakulty VŠB v Ostravě jsem i já propadl kráse minerálů. Z častých exkurzí po ložiscích nerostných surovin v celém Československu jsem si přivážel vzorky minerálů a postupně budoval sbírku.

Když jsem po vojně v roce 1968 nastoupil na důl RŘ Olší, stali se mými kolegy v práci dva zanícení sběratelé ing. Andrej Sučko a hlavně Jan Běluša. Tito pánové mne seznámili se všemi lokalitami v okolí a ty jsme pak společně navštěvovali. Vyráželi jsme však i mnohem dál např. do Jeseníků nebo na Slovensko. Oba také stáli u myšlenky a realizace burz minerálů v Tišnově. A když jsem posléze nastoupil na důl v Drahoníně, ocitl jsem se tam přímo v mineralogickém ráji. Zde bylo možno sbírat pěkné vzorky desítek druhů minerálů jak v dole, tak i na povrchu v jeho nejbližším okolí.

V té době jsme také navštěvovali nedaleké světoznámé lokality pegmatitů v Dolních Borech, v Dobré Vodě, ve Věžné, v Rožné, apod. Bydlel jsem v té době v Tišnově a také i tady jsem sbíral na Květnici krásné krystaly barevných křemenů, prý z ametystu z Květnice je kámen v prstenu olomouckého arcibiskupa.

Stejně tak jsem sbíral i minerály v lomech v Nedvědici nebo starých důlních dílech na barevné kovy v pruhu od Štěpánova po Koroužné.

Množství krásných vzorků, které se v té době daly nalézt, v dnešní době zní jako pohádka. Tehdy jsme se spokojili s jedním vzorkem do sbírky a druhým na výměnu. Dnes, kdy se sběratelství stalo výnosným obchodem, se lokality doslovně drancují a najít pěkný vzorek na známé lokalitě se rovná zázraku. I burza v Tišnově, jejíž původní záměr byl setkávání sběratelů s výměnou vzorků a znalostí o nalezištích, se změnila v tvrdý byznys.

Stránka o Doubravníku v Burkartově knize

Když jsem se přistěhoval do Doubravníku, tak jsem chtěl pochopitelně ve svém koníčku pokračovat. První, co sběratel udělá před návštěvou lokality je, že prostuduje dostupnou literaturu a poradí se, pokud je to možné, s místními znalci.

Nejlepšími knihami o nalezištích minerálů na Moravě jsou dvě starší knihy. Ta první je od Dr. Burkarta s názvem "Moravské minerály a jejich literatura", vydaná v němčině roku 1953 a druhá, její pokračování, od Dr. Krůti s názvem "Moravské minerály a jejich literatura 1940-1965". Zde jsou uvedeny všechny minerály, které se v katastru Doubravníka nalezly, i když jeden je tam asi omylem. Není mi známo, že by někdo tento výčet doplnil.

Je tu ještě publikace Dr. Vosyky "Pradávná historie i současná geologie Doubravníku", vydaná osvětovou besedou v roce 1983, mineralogii se však věnuje pouze okrajově. V kapitole "Sbíráme nerosty" popisuje autor pouze minerály z nejbližšího okolí, ne z katastru obce a zmiňuje se jenom o těžbě grafitu.

Dr. Stanislav Vosyka, který mimochodem prožil část svého mládí v Doubravníku, daroval obci sbírku hornin, minerálů a paleontologických nálezů. Sbírka je umístěna v Koldově vile v pěti vitrínách. V jedné z nich jsou umístěny minerály, které pochází z celého Československa, ale z naší obce není ani jeden. Sbírka, především hornin, je velmi kvalitní a je škoda, že není přístupná veřejnosti.

Vitrína s minerály

Velmi důležité pro sběratele je prostudovat geologickou mapu dané lokality, ta mu řekne, co může očekávat. Dnes je nejlepší najít si na internetu geologickou mapu ČR v měřítku 1:50 000. Ve vysvětlivkách k této mapě jsou u jednotlivých typů hornin uvedeny i hlavní minerály. Tyto horniny je pak možno v terénu vyhledat a pokusit se v nich minerály najít.

Nyní blíže k minerálům, které lze v katastru Doubravníka nalézt.

Dle výše uvedené literatury jsou hlavní výskyty minerálů ve dvouslídném svoru, dolomitickém vápenci a grafitické rule. Popisované minerály, které zde nacházíme, bohužel nejsou v atraktivních velikostech a ani tvarech, které by byly ozdobami sbírek. Například křemen, který není mezi minerály uváděn, je jen kusový. V přehledu minerálů uváděných Burkartem je kyanit patřící do Kovářové - viz gegen Lískovec - což je známá lokalita, odkud mám také vzorek.

U Burkarta bližší určení místa výskytů minerálů chybí a tak se mi podařilo nalézt jen některé. Granát blíže neurčený (uváděn aplom) se nachází nejsnáze kolem polní cesty k Maňové v drobných nejvýše 1cm velkých krystalcích hnědočervené barvy.

Krystalky granátu ve svoru

Grafitové pásmo, které bylo v Doubravníku těženo, je v současné době nejlépe odkryto na cestě z Krchůvku k chatám nad benzínkou. Zde je možno nalézt grafit, drobné krystalky pyritu a jeho oxidací vzniklý limonit a jarosit.

V krystalickém dolomitickém vápenci, jenž se táhne v pruhu od Hůlova kopce po Hlaváčov, jsou až dvou cm lišty šedého tremolitu a diopsitu. Vzorky lze sbírat na poli vlevo od cesty od Bozinky k Maňové nejlépe z kamenů vysbíraných z pole u posledního sloupu elektrického vedení. V dvojslídné ortorule dočervena zbarvené oxidy železa lze na puklinách nalézt drobné krystalky kalcitu. Křemen se vyskytuje jako celistvý v peckách rul i svoru. Pegmatit s jeho minerály, jak popisuje ve své knize Burkart, jsem na cestě ke Klokočí nenašel a je otázkou, zda se nachází skutečně v našem katastru. Z uvedeného je vidět, že Doubravník je z hlediska výskytu minerálu proti okolí chudý.

Vzorek dolomitického vápence s minerály

Na závěr mého článku bych chtěl uvést ještě dvě zajímavosti. Pan řídící Mazáč mi jednou tvrdil, že v Cigánech bylo údajně dobýváno stříbro a barevné kovy pravděpodobně ve vápenci. Nevím, kde k tomuto tvrzení došel, nikde jsem o tomto dobývání nenašel zmínku.

Druhou zajímavostí je, že mineralogickou sbírku, která byla ve škole, buď kompletoval nebo katalogizoval, jak mám písemně doloženo, koncem dvacátých let minulého století RNC J.Kokta. Jde o rodáka z Borovce u Štěpánova, pozdějšího profesora a vedoucího katedry mineralogie a petrografie na VŠB v Ostravě z dob, kdy jsem tam studoval.

Ing. Jaroslav Sterzel