 |
městys DoubravníkOficiální stránky |
 |
| Dnes je: 20.11. 2024 | | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam | |
 |
 |
| v regionech: - Tišnov |
| - Bystřice nad Pernštejnem |
|
|
|
dnes Současnost - Jihomoravský kraj p... |
|
dnes Úřední deska - Svolání zastupitelstva |
|
včera Úřední deska - Oznámení o vyhlášení |
|
včera Obřadka Nedv... - Program sezóna 24/25 |
|
včera Městys Nedv... - Pozvánka na koncert |
|
včera Školní jídelna - Jídelní lístek od 25.11… |
| Celý přehled [12] |
| Doubravnický zpravodaj |
 |
| obsah čísla 02/2024 |
 |
 |
| verze pro tisk [ zde ] |
Jihomoravský kraj finančně podpořil modernizaci veřejného osvětlení v Doubravníku v roce 2024
Pán, který v doprovodu katů dovlékl kříž až na Golgatu… hudební zastavení k výročí posvěcení kostela Povýšení sv. Kříže
Římskokatolická farnost Doubravník vás zve na přednášku
Internetová kriminalita je stále na vzestupu a ani o prázdninách tomu nebylo jinak, ba naopak, kyberšmejdi ve velké míře využívají tento dovolenkový čas ke svým nekalým praktikám.
Zájem o topení dřevem se těší stále větší oblibě, neboť ceny plynu a elektřiny trvale rostou, zejména po začátku války na Ukrajině. Měli bychom však topit dřevem suchým a kvalitním. Uhlí je silně neekologické palivo, takže přibývá lidí, kteří raději topí dřevem. Praskající polena v krbu vytvářejí pocit pohody. Vždy platilo, že dřevem se ohřejeme dvakrát: poprvé při jeho přípravě a podruhé při samotném topení.
Pajasan žláznaty vypadá na první pohled jako běžný listnatý strom a jen málo laiků by napadlo, že může být nějak nebezpečný. Problém spočívá v tom, že pajasan žláznatý do našeho přírodního prostředí nepatří, byl sem dovezen z Asie coby okrasný strom a teprve s postupem času se přišlo na to, že je natolik invazivní, až vypouští do půdy nežádoucí toxiny hubící jiné rostliny, čímž ohrožuje biodiverzitu naší krajiny.
Letos již pošestnácté doubravničtí turisté připravili akci Kolem Doubravníku pěšky i s kolem. Jak již název napovídá, jedná se o turistický pochod a cyklojízdu. Letos si turisté pro účastníky delších tras vybrali místa, kudy pochod ještě nešel. Všechny trasy byly vedeny směrem na Nedvědici, ty delší do Vrtěžíře, Ujčova, Chlébského a nejdelší trasa vedla přes Bystřici.
Qui durat, vicit. Kdo vytrvá, zvítězí. Tato slova předznamenala dvoudenní slavnostní program (25. a 26. května), kterým Doubravničtí vzdali poctu kostelu Povýšení svatého Kříže, chrámu s téměř 500letou historií. Měli jsme naprosto ojedinělou příležitost vstoupit do úctyhodných prostor božího domu po jeho více jak tříleté zásadní revitalizaci nebo obnově. Pocta s poděkováním směřovaly k šikovným rukám řemeslníků mnoha profesí, ke stavebním a specializovaným firmám, k historikům, archeologům i k paní starostce Barboře Šenkyříkové.
I tento rok Pláňavu oživil zvířátkový les. Z nory vylezli liška, zajíc a dokonce i jezevec. Z podzemí vykoukla žížala. Naopak se shora přilétla sýkora a sova. Návštěvou nás poctil i ctihodný vlk, pracovití mravenci nebo kočka. Cestu vážil také vzácný mlok.
Začátek druhé poloviny roku znamená pro fotbalisty začátek nové sezóny. A také hodnocení té předchozí. V minulé sezóně jsme měli přihlášeny do různých soutěží 3 družstva, a to družstva mladší a starší přípravky a družstvo mužů, které odehrálo již svou osmou sezónu od založení. Bilance mužů v sezóně 2023/2024 jsou 4 výhry, 3 remízy a 17 proher, což nakonec znamenalo, že se umístilo na 11. místě ze 13 účastníků okresního přeboru. Sestupující ze soutěže bylo pouze jedno družstvo. Vedle těchto samostatných týmu působilo několik hráčů ve sdruženém mužstvu s SK Pernštejn Nedvědice v kategorii mladších žáků. Tento tým působil v I.A třídě kraje Vysočina.
Tento rok se náš oddíl rozhodl pro tematický tábor inspirovaný jedním z nejslavnějších literárních hrdinů - Vinnetouem. Táborníci tak měli možnost na 14 dní opustit civilizaci a ponořit se do světa divokého západu, indiánů a neohrožených bojovníků za spravedlnost.
Tak jsme ukončili další školní rok v naší školce Na paloučku. Chcete vědět, co všechno jsme stihli od září 2023? Rozhodně toho nebylo málo. Hned zkraje podzimu, možná spíš na konci léta, jsme si s našimi velkými kamarády zatančili na hodech. Oblékli jsme si na to krásné modrotiskové kroje, které pamatují ještě naše mámy nebo babičky, když tančily v dětském folklorním souboru Doubraváček.
