městys Doubravník

přeskočit úvod

Vážení hosté milí, navštívili jste nás v tuto chvíli,
proto vítáme Vás všechny sborem, pod tímto zeleným stromem.
Přejeme Vám všem ze srdce, zábavy hojné, milé velice.

Aby Vaše zábava ničím nebyla rušena či kalena, bude třeba, abychom Vás v krátkosti seznámili s předpisy, paragrafy a výstrahami, kterým třeba jest se přizpůsobiti, byste v konflikt s tresty a právy hodovými nevešli.

Dlužno též upozorniti Vás na skutečnost, že právo naše útrpné rozšířeno bylo o dva nové pacholky katovské, kteří již po dobu celého roku provádějí generální opravy zařízení katovského, zesilují špánunk housliček, skřipců a kol lámacích včetně ostatních vercajků k právu útrpnému potřebných. Pořízena byla též nová feldšmída.
Jmenovaní pomocníci našeho slavného kata městského dosáhli ve svém řemesle fortelu mimořádného i úspěchů mnohých a mohou se vykázati glejty hradních pánů z Brzoňova, Skalky, Propadlí a Hrádku kozího.

Potažmo budou zde citovány hlavní paragrafy hodové:

§ 1 nařizuje: Všechen zde pod májí sešlý lid budiž klidně a pokojně naslouchati a proti soudním výrokům nereptati.

§ 17 dále zakazuje: Jakékoliv prcání po městě našem konšelském se co nejpřísněji bude sledovati a z provozu tohoto za pomoci prvního stupně šponování na fungl novém kole trestáno bude. Aby nedošlo k omylům ve výkladu zákona a nařízení tohoto, týká se ďáblova vynálezu smrdutého a civilizaci ničícího stroje, zvaného automobil.

§ 103 žádá: Všichni domácí usedlíci, včetně nově kolonizovaných, jakož i chataři, jsou povinni svoje hosty řádně a mile uvítati, pokrmy hojnými a nejlepšími, jakož i moky chlazenými uctíti a ne jenom okraje pekáčů dáti jim olízati.

§112 dovoluje: Všem zde přítomným i dalším, u domácích krbů se nacházejícím, večer do všech prostor a komnat zdejších podniků zábavních, po řádném vstupného zaplacení vstupovati a rejů i frejů se zúčastňovati. Výjimka tohoto paragrafu se vztahuje na hampejzy, ratejny a taverny.

Jelikož zde není v silách soudního tribunálu Vám všechny paragrafy jakožto lidu prostému i vznešenému na vědomí dáti, dává se možnost, kdož by zájem projevil, nahlédnouti v lustrum v písárně obecního radhausu u obecního brčkopíska.

Obžalovaný beran, jenž naše okolí beztrestně sužoval, dosud žije, pomohla mu k tomu poslední amnestie. Dnes konečně najde odplaty a trestu.
Jeho činy byly všechny sepsány a samotným císařem Hampejzem 15. potvrzeny.

Kdybychom se při líčení omylem někoho dotknuli, prosíme, aby nám to předem odpustil a příště návštěvou nás zase poctil.

Tato obžaloba je datována dne 11. září 2016, vystavena z nařízení hraběte Čuriny, markraběte luhačovického, knížete z Hlaváčova a Bozínky, vévody z Honzovské a hraběte Érdeho z Blbštejna, majitele řádu Zeleného vola, pana Putýnky z Vinohradů. Dále obžaloba je parafována panem Prckem z Drahonína. Tento list je opatřen všemi pečetěmi od všech pánů, čímž platnosti nabývá a beran již předem hlavu pozbývá.

A nyní žádám zde, po městském právu, by předvedlo sem rušitele mravů.

Obžalovaný beran se narodil za panování císaře Jsemnemehlo v Kolébkách, vzdělání své zase nabyl po chlévkách. Příslušný jest do Mastnice, okres Pláňava, v místě rynku však ponejvíce zůstává. Matkou jeho byla první kurtizána z Hampejzu u Tří krasavic, Esmeralda Divoká, zvaná Čuribrína, otec neznámý, často měnící místo svého pobytu.

Rozumu je mdlého, povahy neobyčejně výbojné a naduté, zkrátka mírně řečeno chuligán, hrubián, rváč a povaleč. Brzy se stal postrachem celé obce, proto měl na něho každý z kopce. Když míru zločinů svých dovršil, detektivem Gandim chycen byl, aby trestní rejstřík, jak zde následuje, vyplnil. Na svých toulkách světem, šířil postrach všude, což mu za to k tíži přičteno zde bude.

1. soudce:
Jak v obžalobě hlavní stojí psáno,
bylo ve zdejším městečku vykonáno,
od posledního soudu zasedání,
mnoho zlých skutků, vražd a pomlouvání.

Pachatel známý celé veřejnosti,
byl včera chycen městskou hotovostí
a dřív než půlnoc zvedla otěže,
byl odsouzen a vsazen do věže.

Dnes odveden je na popravní místo
aby město konečně již bylo jisto,
že, až se všechno tady odbude,
víc nikdo pokoj rušit nebude.

2. soudce:
Ačkoliv už katům meč se svítí,
srdce moje s odsouzeným cítí.
Dovolte mi proto obhájiti klienta, jenž obhájen musí býti,
to, co čteno v obžalobě
může se stát v každé době,
nejen u beranů, ale též u lidí.

Justice je slepá, mnohdy nevidí,
že všechny tyto kousky, co jsou sepsány,
na beraní hlavu jsou jen sypány.
Jen se podívejte kolem dokola,
kdo našemu zraku odolá?
Beran je duše ubohá,
smilujte se nad ním, proboha!

Nechtějte si jednou trpce vyčítati,
že kat nevinného o hlavu zkrátí.
Nejlepší má srdce z ovčí havěti,
což dokázal jasně ve své závěti.
Považuji tedy za svou povinnost,
za berana žádat o milost!

1. soudce:
Zamítá se předem! Beran prolhaný,
chtěl by vinu svádět na naše občany.
Jako zvláštní milost se mu povoluje
přečíst na závěr soudu vše, co odkazuje.

2. soudce:
Předem se Vám omlouváme, naši milí hosti,
berana tu sice máme, je to s ním však k zlosti.

Včera beran, velký hříšník, dostal strach z popravy,
opil se on do němoty, tak jak káží mravy.

Dnes má hroznou kocovinu, a tak plný zloby
dobrovolně přede svědky, vzdal se obhajoby.

Teď si v jeho přítomnosti, vyslechněte lidé zlatí,
soupis zločinů pro které kat ho dnes o hlavu zkrátí.

 

---

Málo naplat, jako není
básně bez dobrého rýmu,
ani firma nepřežije
bez šlapajícího týmu!

A tak žádný div, že dneska
podnikoví manažeři
vzdělaní či neškolení
všichni do jednoho věří

že k vytouženému vzrůstu
firemního obratu,
musí zaměstnance zavřít
na hotel či na chatu,

z firemního eráru tam
zakoupit pár řízků, piv
a pak pěkně pod dohledem
utužovat kolektiv…

Také na Pláňavě beran -
představovat netřeba -
v manažerské pozici si
vydělává na chleba.

Že se řadu let už pere
v kapitalistickém ringu,
poznal sám na vlastní kůži
různé taje teambuildingu,

Myslel si, že v tomto směru
zažil, co se zažít dalo,
přesto letos mimořádné
překvapení naň čekalo…
To ho švagr, co má práci
v nadnárodní korporaci jako svůj doprovod loví
na dýchánek podnikový:

"Uděláš si pěkně grátis
se mnou do Alp výlet,
z toho žrádla, co nám dají
budeš, chlapče, šílet!

Já ty dědky z ředitelství
stejně sotva znám,
přece chudák nebudu tam
tři dny chlastat sám…"

A tak beran do hlaďoučka
oholil si vlas i vous,
sbalil kvádro do kufříku
a vyrazil do Rakous.
Tam jenom, co oba chlapci
vlezli do hotelu,
překvapeně kolem sebe
sledují tu melu!

To se zase ukázalo
co žádným tajemstvím není,
nikdo nedokáže řádit
jak ožralí byznysmeni!

Tak oba na pokoji jen
kufry mrskli k posteli
a hned kvapí připojit se
k obecnému veselí…
Že beran při konzumaci
různých druhů alkoholu
nezapře svůj talent ani
tvrdou doubravnickou školu

za chviličku naši hoši
nesedí už v koutku sami,
ale bujaré zábavy
jsou hlavními oporami…

Když pak ráno ke snídani
z pokoje se smutně šinou,
nevyspalí, žízniví a
s nehoráznou kocovinou,

hnedle lahváč na spravení
narychlo do sebe lijí
a pak ze švédského stolu
doplňují energii…

Když se u gulášku beran
probíjí hladovců šikem
dal se tam do řeči s jedním
zvlášť zvědavým pikolíkem.

Za chvilku přišla řeč na to
ke které naši dva hosti,
ze všech zúčastněných firem
vlastně patří společnosti?

Na odpověď beranovu
ale číšník zbled
a překvapenému skopci
vysvětluje hned:

"Mám ten dojem, že jste se
chlapi sekli v adrese!"

Tahle firma mezi hosty
našeho podniku není,
pokud vím, tak ve vedlejším
hotelu má soustředění!"

Tak se oba hoši ještě
rozloučily třetím chodem
a zakrátko už se tajně
plíží ven postranním vchodem…

Ve správném hotelu jistě
na sebe pak pyšní byli
jak kolektiv cizí firmy
zodpovědně utužili…

§ praví týmový hráči
- nalej, je mi z toho k pláči…

---

Ač každý z nás stokrát slyšel
varování, které praví,
že kouření mimořádně
nesvědčí našemu zdraví,

kdo by řek, že může spískat
cigaretka jediná,
že na zdraví ohrožena
je hned celá dědina…

Aby naši občané se
měli komu svěřiti,
když je trápí zácpa, rýma,
či pupínek na řiti,

zkušené lékařské síly
pravidelně ve své sluji
v patře na Koldově vile
párkrát týdně ordinují.

Mezi nimi také jeden
statný doktor z Bystřice,
pečlivě dbá o kondici
celé naší vesnice.

Ačkoli však o lékaři,
člověk by si jistě řek,
že sám bude nelíp dbáti
zdravotnických pouček,

jak se o té kovářově
kobyle to říká,
tak tenhleten pan doktor zas
hulí jak fabrika…
Po voňavé cigaretce
chudák tenhle tolik lační
že bez ní nepřečká ani
celou dobu ordinační!

Aby vždy, když na něj přijdou
na kouření svody,
nemusel zdolávat dvakrát
k ordinaci schody,

zavedl si k ukojení
svých nikotinových choutek
v místnosti u ordinace
privátní kuřácký koutek.

A sestra, že lékařova
pravá ruka vskutku je
v ordinaci i v kuřárně
zdatně mu sekunduje!

Jednou těsně před začátkem
ranních ordinačních hodin,
dostal zas pan doktor zálusk
na dávku dehtových zplodin.

Tak ještě svá četná kila
spěšně do kuřárny vleče,
však pacošům nic hrozného
za tu chvilku neuteče…

Tak se sestrou u cigárka
o životě rokují
a do okna na zahradu
obláčky vyfukují…

Jen co však po třetím šluku
doktor spokojeně mlaskl,
průvan dveřmi od kumbálku
nenadálou silou práskl!

Sestra vstala od okna a
jenom co za kliku chytí,
hnedle nevzrušeně hlásí:
"Pane doktor, tak sme v řiti…

Při té šlupce zámek nejspíš,
dočista nám zapad,
nechat dveře rozvalené -
to byl taky nápad…"

Že chlapa, co téměř půlku
života do školy chodí,
jen tak ňáká nenadálá
situace nerozhodí

doktor chvilku neúspěšně
zapadlými dveřmi cloumá
a pak nad náhradní cestou
únikovou spěšně koumá

Mezi tím co do něj sestra
bez okolků hustí,
ať se pěkně bez meškání
z okna dolů spustí

a zaběhne pro někoho,
kdo jim dveře spraví
v čekárně se zatím tvoří
pacientů davy…

Uvěznění zdravotníci
měli však štěstí dosti,
že jedné dámě přetekl
kalich trpělivosti

tak po hodině v čekárně
ke dveřím se vrhla
a do tiché ordinace
rozhořčeně vtrhla

Tam však pacientka těžko
skrývá překvapení,
když kouká, že v ordinaci
ani noha není

a jenom z kouta od dveří
k návštěvnici troufalé
doléhaj tlumené hlasy
a bušení zoufalé…

Za pár chvil pak pacienti
všichni napjatě dech tají
když se místní hospodáři
k trosečníkům dobývají…

A než by ses nadál, lékař
za hlasitých ovací
nedočkavých pacientů
do služby se navrací

a jak si tak v ordinaci
zahanbeně za stůl sedá
slibuje si, že v práci už
dlouho cigárko si nedá…

Dneska dáváme za vinu
nezdárnému skopci,
že byl tenkrát ctěný doktor
pro smích cele obci!

Vždyť denně následky řeší
jeho zločinecké vervy,
žádný div že tabákem pak
léčí pocuchané nervy…

§ doktor pod zámkem
- nalej, a honem s tím sem!…

---

Doktora teď ponecháme
v klidu kuřáckého koutku
a máme tu další příběh
z dosti podobného soudku.

V Doubravníku totiž žijí
také občané tací,
co si v léčbě vystačí i
s vlastní improvizací!

Jedna dáma, co přebývá
na náměstí v rohu,
už pár roků hořekuje
na bolavou nohu.

Kudy chodí, nadává a
svolává bolestnou zhoubu
na felčary, kteří se jí
vrtali v kolenním kloubu!

Se slzou v oku si chudák
připomíná neustále,
jak zamlada jako laňka
cupitala po lokále.

Teď má co dělat, by aspoň
přebelhala rynk
a dala si u Slávečka
zasloužený drink…

Letos vyzkoušela ale
dosti netradiční kúru,
když vyjela před Štědrým dnem
na svou každoroční túru.

To ji vždycky její beran
nasouká do vozu k ránu
a vyrazí na okružní
jízdu po rodinném klanu…

Letos však ta celodenní
návštěva široké přízně
stihla tu pajdavou děvu
v stavu nehorázné žízně!

Tak hned u první tetičky
stihla čtyři štamprličky,
po griotce na zapití,
očíčka už dámě svítí

a tak to pak pokračuje
celé odpoledne:
sotva si u příbuzenstva
na zadnici sedne
hnedle přistane zas před ní
další slivovička,
a tak žádný div, že brzy
únavou jí těžknou víčka…

Tahle návštěvní štafeta
zabrat jí tak dala,
že celou zpáteční cestu
v autě prochrápala

a když zpátky u domečku
užuž sahá na vrata,
ještě hubou do záhonku
padla jako podťatá…

Ráno, když však probouzí se
po bezesné noci,
pod duchnou hned zaznamená
neobvyklý pocit!

S beranem divoce třese
a nadšeně hlaholí:
"Dědku, honem vzbuď se! Zázrak!
noha vůbec nebolí…"

Tak z tohohle příběhu teď
ponaučení tady je,
které vstoupí do učebnic
moderní ortopedie:

Začne -li Tě trápit revma
či bolavé klouby,
vykašli se na doktory
a podobné trouby,

kolagen i chondroitin
hoď do popelnice
a aplikuj naráz aspoň
pulčák slivovice…

§ Vizovická medicína,
- nalej, je to hrozná dřina!

---

Jedno staré známé rčení
praví nám o jízdě autem:
líp potkat vůz bez řidiče,
nežli ženskou za volantem!

Také u nás v Doubravníku
takové pilotky máme
o kterých pod tímhle stromem
pravidelně povídáme!

Jejich osobitá jízda
známá je celému kraji,
všichni chodci, když je vidí,
honem z cesty utíkají!

Že neumí ovládnouti
k dobrodružné jízdě svody
jako na běžícím pásu
odevzdávají pak body…

Letos k téhle společnosti
adrenalinových děv
konečně po dlouhé době
přibyla zas nová krev!

To se jedna dívka milá,
z Doubravníka odrodilá,
přijela zas podívati
do své rodné vísky,
rodičům ukázat vnoučky,
nafasovat řízky…

Slyšte teď, jakže se zvrhl
ten dýchánek rodinný
v ostudu, jež pronikla až
za hranice dědiny…

Od chvíle, co u rodičů,
děvče otevřelo dveře,
probíhal celý den téměř
v idylické atmosféře.

To až když všichni potom u
odpolední kávy sedí,
čas od času na hodinky
netrpělivě už hledí

a když hraní dětí zvolna
přerůstá do řádné mely
matka od stolu se zvedne
a k odjezdu domů velí.

Zatímco babička vnoučky
v předsíni už obouvá,
mladá dáma že prý zatím
z garáže si vycouvá…

Tady se však tenhle příběh
komplikuje tím,
že je otec od děvčete
místním výpravčím,

a výpravčí, co trvale
na nádraží přebývá
z garáže to ke kolejím
moc daleko nemívá…

Snad v zrcátku oslnil ji
odlesk slunka nenadálý,
nebo špatně poskládala
své střevíčky na pedály,
tak či tak, v tu ránu děvče
na celé nádraží piští
z auta zapíchlého pěkně
zadkem napřed v kolejišti…

Tatík, dobře zvyklý z práce
na krizové situace
telefonem v obou směrech
železniční provoz stopl,
do sebe na uklidněnou
rychle slivovičku kopl,
holku vytáh' z kabiny a
do vsi natotata,
pro pomoc se šprajclým autem
jak o život chvátá…

Za pět minut ku pomoci
mladé řidičce
formuje se komando na
místní hasičce

a už si to chlapci smaží
v plné palbě na nádraží.
Za pár minut jsou tam taky
policejních vozů mraky

a, by jich nebylo málo,
nakonec tam ještě měkce
přistálo i nablýskané
vozidlo drážní inspekce…

Řidička na ty manévry
vyděšeně oči valí
a počítá v duchu kolik
dnes si s dětmi vydělali…

Z jízdy, která trvala ne
víc než čtyři vteřiny,
krom pokuty odnesla si
i pořádné modřiny

a chudák její pantáta,
zasloužilý mašinfíra,
z kolejí pak ještě týden
dceruščiny plechy sbírá…

Obvinění v této kauze
zůstane teď v rodině,
shledali jsme, že je beran -
manžel - všemu na vině!

Protože, co za chlapa je,
jestli nemá ponětí,
že půjčit vůz ženské hůř je
než dát sirky dítěti?

§ neposlušné pedály,
- nalej nám sem na zvážnění, už jsme se dost nasmáli…

---

Každý rok dáváme k dobru
příklad aspoň jediný
co tu zase napáchaly
místní naplaveniny.

Stahují se k nám do vísky
z celé republiky
a pak terorizují nás
starousedlíky.

Ale také tady platí,
jak už to tak bývá,
že každé pravidlo taky
svou výjimku mívá.

Proto Vám teď představíme
jednu milou rodinu,
co se stala přínosem pro
celou naši dědinu…

Beran se k nám před pár lety
před studenty z Brna schoval,
a do naší malé obce
v tu ránu se zamiloval!

A protože zasvětil své
koníčky i svoji práci
pečování o přírodu,
o půdu a vegetaci,

tenhle beran lidumil se
rád a často dosti
v restauraci se štamgasty
dělí o znalosti.

Tak když měl v hospůdce zase
konzultační náladu,
obrátil se na něj jeden
přítel s prosbou o radu:

"Tak mi řekni, úderníku,
co se mi to ve skleníku,
k manželčině zlosti
dí za nepravosti?

Vždyť ta moje zelenina,
letos, svině jedna líná,
mně tam málem chcípe…"
vzteky sotva sípe!

Dobrý nápad hned je tady,
beran vždycky ví si rady:

Nešťastnému pěstiteli
sebevědomě hned praví:
"V práci máme postřik, který
starostí tě brzy zbaví,

osobně jsem vyvinul tu
jedinečnou recepturu,
referencí spokojených
zákazníků už mám fůru!

S tím zázrakem zelenina
povalí ti o sto šest,
okurky budou jak noha
a rajčata jako pěst!"

A že beran velmi zřídka
pomáhá jenom od stolu,
sám se potom chopil toho
zodpovědného úkolu,

do rozstřikovače nalil
namíchaný koktejl v tubě
a už ve skleníku stříká
s respirátorem na hubě.

Efekt dostavil se hnedle,
ani ne za pár hodin,
šel kamarád zkontrolovat
stav ošetřených plodin

a v tu ránu rozléhá se
po Pláňavě ranní
nelidské pěstitelovo
na berana řvaní,

když spatřil, že z jeho kdysi
zelené oázy
beranovým počínáním
stal se teď chrám zkázy…

V hospodě pak štamgastům si
stěžuje chudák kvapem:
"To sem si moh' zeleninu
rovnou léčit Randapem…"

Od té doby povídá se
že zahradničení
s beranovou asistencí
je zahrad ničení…

§ připravil ho o úrodu,
- nalej nám už menší, nebo nevylezeme do schodů…

---

U téhle rodinky teď se
ještě chvilku zdržíme
a o paní beranové
též si něco povíme…

Kdo to zažil, potvrdí Vám,
jaká je panečku klika
míti doma za manžela
vědeckého pracovníka!

Život vědců a tasemnic
podobný je z mnoha stránek,
prakticky jsou stále v řiti
jen jim občas vyjde článek…

K přežití s takovým chlapem
jedna jediná je šance:
nekonečná trpělivost
a bezbřehá tolerance…

Také paní beranová
často říká, že si, koza,
vzala chlapa, jehož práce
je i jeho diagnóza!

"Každou chvilku bídák jeden
rajzuje si po světě,
když je doma, stejně hlavou
je na jiné planetě!

Letos zase vymyslel si…",
dáma hartusí,
"…že vyrazí do Mexika
fotit kaktusy"

Řekněte mi, kolik znáte
takových chlapů,
co jsou zrovna na vánoce
přes měsíc v trapu???"

Tak šest neděl, chudák dáma,
každý večer doma sama,
jenom se sklenkou vína
na manžela vzpomíná…

Když toužebně vyhlížený
den návratu už je tady,
řekla si, že podpoří své
přirozené ženské vnady

a že manžela přivítá
z jeho expedice
fungl novým účesem od
profi kadeřnice…

Cestou zpátky od stylistky
zakoupila na vlak lístky
a v Tišnově na nádraží
načesaná dáma milá
v lokálce se u okýnka
pohodlně usadila…

Jak si tak v kodrcajícím
vláčku pěkně sedí
a na zcela prázdný vagón
kolem sebe hledí,

v duchu marně dumá, kam že
takhle v neděli,
všichni cestující se to
asi poděli???

Za chvilku však překvapený
průvodčí tu je,
co hned milou cestující
značně peskuje:

"To jste se nám, paninko,
asi spletla malinko!
Do Doubravníka? No kdepa!
Tenhle vlak jede do depa…

A tak v Tišnově pak musí
čekat lidí plná herka,
než se k ní dopraví z depa
zabloudilá pasažérka…

Musíme však milé dámě
uznat chvályhodný um,
zařídit si pro svůj nový
účes řádné publikum!

A když potom manželovi
o tomhle traumatu poví
ten hned místo vlasů chvály
do ženušky zostra pálí:

"Tak já tu projezdím křížem
krážem celé Mexiko,
a ty se dokážeš ztratit
i v Tišnově, nešiko?!"

§ železnice? Nikdy více!
- Podej sem dvě slivovice…

---

Řeknu vám, nic nerozvášní
zločinného skopce,
tak jak to dokáže ženská
ve vedení obce!

Však před rokem na úřadě
vyvolalo to melu,
že paní starostka byla
hlavní hvězdou ortelu!

A to ani netušili
velectění radní páni,
že ty její skopičiny
budou mít pokračování

Loni třeba na jejího
pejska podezření padlo,
že si vybral místní drůbež
za své oblíbené žrádlo

a chovatelé opeřenců,
připravení o práci,
chystají už na radhauzu
defenestraci…

Letos jsme však zjistili, že
nejvypečenější žerty
tenhle mladý labrador si
schovával až do puberty…

Jednou tahle dopoledne
telefonní linka
na obecním úřadě se
zuřivě rozcinká

a v aparátu zděšené
občanky hlas lítý
požaduje po starostce
zásah okamžitý!

Jak se ze sluchátka line:
"Hrůza! Vražda! Zneužití!"
K tomu zpovzdálí ještě
Jakési nelidské vytí,

v inženýrské mysli svojí
myšlenky si třídí,
v krimi zprávách na Prime už
sama sebe vidí…

Když telefon položila,
hned ostatní práce nechá,
do služební fábky skočí
a na místo činu spěchá…

Tam před bránou do dvora
paní domu už tu je,
která hnedle ke starostce
úpěnlivě běduje:

"To je rána, to je rána!
Chudák byla ještě panna!
Tohle ji zabije…
Pomoc! Policie!"

Tak starostka bez meškání
do brány hned se vrhla,
aby sama to řádění
kriminální zatrhla!

Když s pepřovým sprejem v ruce
na dvůr vběhne dáma milá,
spatří něco, z čeho se jí
kolena hned podlomila…

Uprostřed dvora tam stojí
občančina fenka nová -
pokladnice skvělých genů,
stoprocentně papírová -

a zatímco z tlamy vytí
spokojené vyráží,
starostčin labrador do ní
jak o život přiráží…

Tak pak v obecní fábii
fenka slastně se tváří,
když ji obce velitelka
veze k veterináři…

Tam si marně hlavu láme
zda- li se kdy ještě doví,
jak ten čtyřnohý vůl tenkrát
překonal plot dvoumetrový?!

A ještě pár dalších týdnů
chudák starostka se bojí,
zda ten neposlušný svůdník
střílel ostrými náboji…

Také zde vina po právu
jde na beranovu hlavu!

Až když pejsek s ním se spřáhl,
tak teprve od té doby
vyměnil vraždění slepic
za tohle své nové hobby…

A teď na starostčin účet
celá ves se baví tím,
že svého psa jmenovala
komunálním obskočným!

§ objevil své pravé vlohy!
-Nalej do poslední nohy…

---

obžaloba:
Tím končíme lidé zlatí, s našimi to zločiny,
kterých je tady přítomný beran viník jediný.
Proto stačí, co jste slyšeli,
co on spáchal, za rok necelý.

Všichni vidíme, jak v krátké chvíli,
beranovi zločiny se hromadily.
Odsuzujeme ho proto jednomyslně k trestu smrti
naším dvorním majestátem.

obhajoba:
Než však svůj život skončí,
v následujícím testamentu odporoučí:

• těm, co na teambuildingy jezdí, odporoučí beran z huby pysk, aby víc už cizím firmám nekrátili zisk
• doktorovi, co v kuřárně se zamyká, odkazuje půl své lesklé řitě, by příště se sestrou z okna sešplhali hbitě
• té, co na nohu jí pomáhá slivovice, odkazuje kupku své stolice
• tu, co do kolejí couvá, podaruje beran svojí slezinou aby příště za tatínkem jezdila jen drezinou
• tomu, co kamarádovi úrodu ničí, odporoučí beran svůj chlup z pytlíka, by si příště zkontroloval, co na rajčata stříká
• té, co manžela novou hlavou vítá, odkazuje beran ze své zadnice blechu, aby zas neskončila ve špatném vlaku ve spěchu
• starostčinu pejskovi, co jen po nóbl fenkách lační, dává pro ten účel svoje vybavení kopulační
• svůj jazyk odporoučí starým drbnám, které si svůj sedrali, když o cizí věci se staraly
• radním, kteří letos hody uspořádali a berana tady tak ostouzeli, odporoučí jen špatné části svého těla, aby z toho zase byla pěkná mela
• a pánům muzikantům odporoučí svůj ohon, aby mu zatroubili o pardón

Pardón, pardón !!!

za sepsání děkujeme Ing. Petru Sedláčkovi Ph.D.

celý text letošního ortelu si můžete stáhnout   Z D E  

Pro pamětníky:

Ortel 2004 | Ortel 2005 | Ortel 2006 | Ortel 2007 | Ortel 2008 | Ortel 2009 | Ortel 2010 | Ortel 2011 | Ortel 2012 | Ortel 2013 | Ortel 2014 | Ortel 2015